V ZOO Olomouc se radují z prvního mláděte vousáka

Vydáno: Pá, 09/22/2023 - 06:59

Foto ZOO Olomouc

Vousák senegalský – africký pták vzdáleně příbuzný datlům a strakapoudům. V ZOO Olomouc je chován od roku 2015, ale až po osmi letech se zde dočkali odchovu prvního mláděte. To právě v minulých dnech opustilo hnízdní dutinu a návštěvníci jej i s oběma rodiči mohou vidět ve voliérce naproti euroasijskému safari.

„Jsme na tento odchov patřičně hrdí, protože dle evidenčního systému ZIMS se v zoologických zahradách celosvětově podařilo za posledních 12 měsíců odchovat pouze čtyři mláďata ve dvou chovatelských zařízeních,“ uvádí Jan Kirner, kurátor ptáků.

Stejně jako jeho nám dobře známí příbuzní si i vousáci tesají vlastní dutiny. Nejinak tomu bylo i v olomoucké ZOO, kdy si pomocí silného zobáku pár vytesal svůj „palác“ o hloubce neuvěřitelných 96 centimetrů v nachystaném stojatém kmeni. Tím do značné míry znemožnil kontrolu nad průběhem hnízdění i případnou pomoc. O tom, že snesli vejce, chovatelé neměli ani tušení. V dutině totiž oba ptáci už dříve trávili nemálo času, což je pro vousáky přirozené. Jakým překvapením bylo, když jednoho dne zaslechli pípání mláděte / mláďat. To byl také po dlouhou dobu jediný důkaz toho, že je / jsou naživu. Nechtěli rodiče při prvoodchovu rušit, a tak se pro první kontrolu dutiny rozhodli, až když byli oba spatřeni ve venkovním výletu a mohlo dojít k nenásilné kontrole. Provedli ji pomocí endoskopické kamery, díky které zaznamenali jedno už opeřené a skoro „hotové“ mládě. To byl až do dne vylétnutí z kmene jediný vizuální důkaz o jeho existenci. O to větší byla radost při prvním pohledu na mládě na denním světle. Teď ho čeká kroužkování a určení pohlaví pomocí analýzy DNA. Zástupci čeledi vousákovitých patří mezi drobné až středně velké ptáky se zavalitým tělem a robustním zobákem. U kořene zobáku vyrůstají „hmatová pera“ typická pro tuto skupinu. V přírodě se zástupci vousáků vyskytují v tropickém pásu Afriky, Asie i Jižní Ameriky. Vousák senegalský (Pogonornis dubius) je africkým druhem s typickým červenočerným zbarvením s krémově bílými boky. „Zkušený pozorovatel může s trochou štěstí rozeznat na první pohled i samce od samice. Ta má totiž na bocích černé puntíky, které jsou ale v klidu zakryté křídly. Hlavní složkou jejich potravy jsou různé plody, v době odchovu jim přidáváme hmyz,“ doplnila Iveta Gronská, mluvčí zahrady. (red)