mládě

Vari černobílí trhli rekord. Narodila se jim trojčata!

Foto ZOO Olomouc

Vari černobílý je lemurem, který se ze všech unijních zoologických zahrad v republice rozmnožuje pravidelně pouze v Zoo Olomouc a v Zoo Ústí nad Labem. 14. dubna se těmto poloopicím narodila tři mláďata – dva samečci a jedna samička. „Odchov trojčat nebývá příliš běžný, a i náš současný pár odchovává tři mláďata poprvé. Všem se daří výborně a zaznamenáváme hmotnostní přírůstky. Ve výběhu jsou společně s rodiči a sourozencem z roku 2023,“ podotýká zooložka Jitka Vokurková.

Olomoucká zahrada chová vari od roku 1990 a na svět v ní přišlo celkem 42 mláďat. V evropských zoologických zahradách se v roce 2023 podařilo odchovat pouze 11 mláďat a naše zoologická zahrada je jedním s významných chovatelů tohoto druhu.

Ve volné přírodě obývá pouze ostrov Madagaskar. Většině madagaskarských poloopic kvůli kácení deštných pralesů i úbytku životního prostoru doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě, na prahu vyhynutí.

Zoo Olomouc má nový chovný pár roztomilých kalimik

Foto ZOO Olomouc

Kalimika, neboli tamaríny skákavé, jak zní jejich starší název, chová olomoucká zoo od roku 1997. V uplynulém roce se tamější chovatelé rozloučili se samcem i samicí. Oba se dožili vysokého věku, ale samice byla s délkou života 25 let rekordmankou. „K nedávno získané samičce ze Zoo Ljubljana jsme přivezli mladého samce ze švýcarské Walter zoo, čímž jsme získali mladý nadějný pár a k tomu i doporučení koordinátora k rozmnožování tohoto druhu v naší zoo. Jedná se o klidná a vyrovnaná zvířata, a i jejich spojování se povedlo po velmi krátkém seznámení,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Za dobu chovu se v Zoo Olomouc narodila pouze 3 mláďata.

Tento druh byl poprvé popsán v roce 1904 a je jediným zástupcem rodu Callimico. Je o něco větší než ostatní drápkaté opice. Dokáže velmi dobře šplhat a skákat i do vzdálenosti čtyř metrů. Po průměrné době březosti 144-159 dnů samice obvykle porodí jediné mládě, a ne dvojčata jako u jiných kosmanů a tamarínů. Další zvláštností je, že v prvních týdnech života se o mládě stará a nosí je především matka. Otec a ostatní členové skupiny se výchovy účastní až později. Mláďata jsou kojena tři měsíce, v té době si již začínají samostatně shánět potravu. Dospívají ve druhém roce života.

Tmaví lemuři se radují z dvojčat. Po osmi letech

Foto ZOO Olomouc

Po 8 let trvající nucené přestávce, kdy neměli doporučení k odchovu, se v olomoucké zoo narodila dvojčata lemurů tmavých. „Díky výraznému pohlavnímu dimorfismu již od prvního dne víme, že se narodil sameček a samička. První dny se matka s mláďaty, které nosí ve slabinách, zdržovala v boudičce v horní části výběhu a ani otec nesměl být příliš blízko. Zhruba po 10 dnech se ale osmělila a mláďata předvádí návštěvníkům i přímo u skla,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

Tyto vzácné poloopice jsou endemity ostrova Madagaskar. Většině madagaskarských poloopic kvůli kácení deštných pralesů a úbytku životního prostoru doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě, na prahu vyhynutí.

Zoo Olomouc se raduje ze vzácného mláděte hrabáče kapského

Foto ZOO Olomouc

12. dubna 2024 porodila samice hrabáče kapského své další mládě. Odchov mláděte hrabáče je chovatelsky velmi náročný. Je třeba se držet skutečnosti, že dospělý hrabáč v přírodě přes den spí v hluboké noře, současně musíme respektovat hrabáčí matku, která ne vždy ve dne spí, a ne vždy je ochotna mládě nakojit.

„V prvním období života mládě potřebuje v prostoru teplotu kolem 33 st. C, čehož v hrabáčí noře nejsme schopni dosáhnout. Hrabáčí matka je současně poněkud nepozorná a ve svých projevech péče o mládě dosti neopatrná, takže by mohla nechtěně mláděti ublížit. Proto musí být mládě ve vyhřívané bedně a k matce se několikrát za den přikládá k nakojení pod dozorem ošetřovatele. Ošetřovatel však musí nadojit i mléko do zásoby pro čas, kdy je matka aktivní a tuto funkci nezastane, tj, velmi brzy ráno a z kraje noci.

V Zoo Liberec se vylíhlo mládě kondora královského. Pochází z Olomouce

Foto ZOO Olomouc

Není tomu dávno, co oplozené vejce kondora královského, které pocházelo od rodičů ze Zoo Olomouc, putovalo do rukou odborníků v Zoo Liberec.

„Roky strávené s tímto párem prokázaly, že snáší pravidelně oplozená vejce, je schopen sezení na vejci, ale dříve nebo později kondoři svou snůšku opustí. Proto jsme se rozhodli vejce z letošní zimy z hnízda odebrat a po dohodě poslat do Liberce, kde mají s asistovaným líhnutím dravců bohaté zkušenosti. Liberečtí chovatelé jej umístili do speciální líhně a po 55 dnech řízené a asistované inkubace se mládě začalo klubat na svět,“ uvádí kurátor ptáků Jan Kirner.

Zoo Olomouc se těší ze dvou mláďat křiklounů

Foto ZOO Olomouc

Olomoucká zoo úspěšně navázala na loňský odchov čáje obojkové. Tehdejší vytoužená samička již nedávno odjela do německého Vogelparku Walsrode, kde utvořila pár se stejně starým samečkem z plzeňské zoo. Vzápětí chovný pár zahnízdil znovu a úspěšně nyní odchovává další dvě mláďata!

 „Díky vylíhnutí v průběhu zimy jsme byli nuceni udělat patřičné změny ve složení krmné dávky, která byla nahrazena rukolou a polníčkem namísto pampelišek a dalšího zeleného krmení z přírody. V těchto dnech již chodí celá rodinka na pastvu do zatravněného výběhu v neveřejném zázemí zoologické zahrady. Úspěšný odchov čájí obojkových je pro nás velmi důležitý, protože zdaleka nepatří k běžným událostem na úseku chovu ptáků. O to větší radost máme z opakovaného odchovu, a i proto jsme tomuto druhu vyčlenili nemalou část našeho chovného zařízení," uvádí kurátor ptáků Jan Kirner.

Posledním mládětem roku 2023 byl v Zoo Olomouc drsný medojed

Foto ZOO Olomouc

Konec roku v Zoo Olomouc řádně oslavila rodina medojeda kapského. Přivítala na svět pokračovatele rodu, poslední mládě, které se v roce 2023 v zoo narodilo.

„Silvestrovské mládě se těší medojedímu životu, a byť jsme pro jeho klidný odchov zvolili prozatím zázemí, medojedy mohou návštěvníci vidět v pavilonu Kalahari. Podle všech nám dostupných zpráv se mu daří dobře,“ uvádí zooložka Eliška Veselá. Posledním mládětem roku 2023 se tedy stal medojed.

Medojed je chován v zoo velmi zřídka. Na celém světě se jedná jen o 16 institucí, které si s ním pro jeho chytrost užijí své. Olomoucká zoo se tohoto úkolu zhostila rokem 2018 a prozatím odchovala 4 mláďata.

Nosaté miminko z olomoucké ZOO je holčička

Foto ZOO Olomouc

Olomoucká zoo v tomto roce odchovala hrabáče kapského prozatím coby jediná zahrada v České republice. Současně se připojila k 3 zahradám v Evropě, které letos slaví úspěch. Domněnky o pohlaví se proměnily v jistou zprávu. Analýza DNA prokázala, že se v olomoucké ZOO podařilo odchovat samičku! Ta se narodila matce Nyotě 8. dubna tohoto roku.

„Prozatím s rodiči zůstane do doby, než koordinátor rozhodne o jejím případném přesunu do jiné spřátelené ZOO,“ uvádí zooložka Eliška Veselá. Olomoucká ZOO chová hrabáče od roku 2017. První mládě, které se podařilo v ZOO Olomouc odchovat, se narodilo 26. března 2020.

V ZOO Olomouc se radují z prvního mláděte vousáka

Foto ZOO Olomouc

Vousák senegalský – africký pták vzdáleně příbuzný datlům a strakapoudům. V  ZOO Olomouc je chován od roku 2015, ale až po osmi letech se zde dočkali odchovu prvního mláděte. To právě v minulých dnech opustilo hnízdní dutinu a návštěvníci jej i s oběma rodiči mohou vidět ve voliérce naproti euroasijskému safari.

„Jsme na tento odchov patřičně hrdí, protože dle evidenčního systému ZIMS se v zoologických zahradách celosvětově podařilo za posledních 12 měsíců odchovat pouze čtyři mláďata ve dvou chovatelských zařízeních,“ uvádí Jan Kirner, kurátor ptáků.

Rodina ušatých hrabáčů je zase pohromadě

Foto ZOO Olomouc

Olomoucká ZOO v tomto roce odchovala hrabáče kapského prozatím coby jediná zahrada v České republice. Současně se připojila ke třem zahradám v Evropě, které letos slaví úspěch. Byť to ještě analýza DNA nepotvrdila, s největší pravděpodobností se jedná o samičku.

Ta se narodila matce Nyotě 8. dubna tohoto roku. V té době byl ale otec mláděte z vnitřní ubikace již oddělen, aby se zvýšila pravděpodobnost úspěšného odchovu. Od dnešního dne však návštěvníci mohou vidět celou hrabáčí rodinu zase pohromadě. „Samec ve své neobratnosti může malé mládě v umělé noře zalehnout, případně by mu mohl upíjet mléko. Mládě ale už není závislé pouze na mateřském mléku. Dnes přešlo na kaši, konzumuje i červy a jeho váha je natolik vysoká, že mu ani případná nechtěná neobezřetnost otce nemůže ublížit.