legrace

Fotopostřeh: První a druhý školní den

ilustrační foto čtenář

 

Dnes se do školních lavic posadila celá řáda nováčků. Proto volíme postřeh, který je opravdu ze života. Fotografii doprovodila čtenářka Eva textem: "První a  druhý školní den".  

Dovolím si opět vzpomínku na dobu, kdy jsem do první třídy vedla svého synka. První den proběhl v pohodě, ovšem když jsem ho druhý den začala popohánět, aby nezmeškal, pravil :"Kam jdu?" Moje odpověď, že do školy, ho naprosto konsternovala. "Jak to??? Vždyť jsem tam byl už včera!"  A to chudák netušil, že si ve školních škamnech pobude ještě 13 let... Tak milí rodičové, pevné nervy do dalšího školního roku. (ber) 

Fotopostřeh: Dej to mámě

ilustrační foto

 

Tahle fotografie mi připomněla dobu před drahně lety, kdy jsem se svými ratolestmi vyjela na výlet do lesů a luhů. Skončil tak, že jsem přehlédla bludný kořen a vyválela se v blátě...

Moje tehdy osmiletá dcera zkušeně přehlédla škody na mém zevnějšku a moudře pravila: "Kašli na to, mama to vypere."  Pěkný večer. (ber) 

Dopoledním náměstím se nesly moderní písně i Hare Krišna

Foto čtenář

 

Mnohdy se stává, že klidné náměstí protknou libé zvuky klavíru z Avatarky či nedaleko sedícího kytaristy. Tentokrát se na náměstí sešly hned dva odlišné hudební proudy.

"Šla jsem dopoledním náměstím a říkala jsem si, co je to za zvláštní styl hudby. Neladil a já se rozhlížela, kdo zvuky vyluzuje. Našla jsem jak sedícího kytaristu, který zpíval známé populární písně, ale od Zlaté brány se blížil ten, kdo mi do nich neladil. Ten do zvuků nedaleko něho sedícího kytaristy zpíval Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna, Krišna, Hare, Hare... Musela jsem se smát. Nakonec ten druhý zpěvák mi zabrnkal na tu správnou "strunu", jak se říká, odcházela jsem s úsměvem na rtech", napsala do redakce čtenářka Petra. (red)

Fotopostřeh: Autoškola na pohodu

Foto ber

 

Reklama je reklama. Někdy otravná, jindy vtipná. Tahle patří k těm, které potěší.

Kdo by neměl rád pohodu, zejména při skládání řidičské zkoušky. Jen byste si do ní museli pár kilometrů zajet, patří totiž brněnským provozovatelům. (ber)

Fotopostřeh: Dva v jednom

ilustrační foto

 

Tak nám zapršelo a my můžeme nabídnout fotografii, kterou nám před řasem zaslal čtenář Jakub. Nazval ji dva v jednom.

Nu, vzhledem k tomu, že díky vydatnému dešti se zvedly hladiny toků i na Prostějovsku, můžete tenhle nápad na bezpracnou grilovačku využít hned o tomto víkendu. Dobrou chuť. (red)

Fotopostřeh: Šrotovné

ilustrační foto

 

K vtipné fotografii napsal čtenář Marek jedinou větu. "Ale co když jsem na plech, mám taky nárok?"

My si myslíme, že ano. V každém případě stále platí, abyste dodržovali pitný režim. Pěkný den. (red)

Fotopostřeh: Jak identifikovat dítko?!

Foto ber

 

Pokud se vypravíte na nějakou akci, kde se dá předpokládat větší počet lidí, nezřídka se stane, že se svým blízkým ztratíte z dohledu. Pokud jste dospělý, zas tak moc se neděje. Ale dítko ještě ne školou povinné problém má, zejména, pokud si ve stresu z nastálé situace není schopnou vzpomenout ani na své jméno. 

Pak stačí lehká pomůcka - potomka si podepsat. Třeba tohohle "Edíka" si rozhodně všiml každý. Pěkné prázdniny bez ztráty nejen dětí! (ber)

Fotopostřeh: Jó, třešně uzrály...

Foto ber

 

Písničku Waldemara Matušky o zrajících třešních známe všichni. Asi si ji ovšem zrovna radostně nenotuje majitel tohoto modrého krasavce.  

Tomuhle se říká třešňový design... (ber)

Fotopostřeh: Zastavujeme leccos

Foto čtenář

 

Už jsme si tak nějak zvykli, že možné je leccos. Někdy ale stačí jedno slovo a smysl věty je zcela jiný. Třeba v jedné prostějovské zastavárně vyvěsili za okno výlohy ceduli Zastavujeme auta.

"Mě se pod to chtělo, při pohledu na policejní hlídku, která prováděla kontroly aut na nedalekém parkovišti, napsat, nejste sami," napsala nám čtenářka Kamila.Trochu rozdíl zde ale je. Zatímco v zastavárně vám za plechového mazla nějakou tu korunu dají, muži zákona ji z vás za stejný vůz většinou vymáčknou. (ber)

Fotopostřeh: Místo pro vaše názory

Foto ber

 

Taky se vám zdá, že na vaše nápady, názory či připomínky okolí, úřady nebo dokonce vaši nejbližší nereagují tak, jak byste si přáli? Nic jednoduššího. Někteří se smířili s realitou, vzali fixku a řešení je na světě. Odpadlo dohadování, zbytečné psaní a pochůzky.

Kdybyste to chtěli učinit také, pozor, aby vás u toho psaní nechytili strážníci. Poškozování cizího majetku se totiž může prodražit! Ovšem, takový košíček si vyrobíte z ledasčeho. Nebo stačí jít na příslušný úřad a vhodit připomínku tam. Vyjde to na stejno? Uvidíte! (Text a foto ber)