Postavme se hladu! Zachrání nás brouci, červi a kobylky

ilustrační foto internet

Kdyby se hmyz choval ve velkém, mohl by zasytit spoustu lidí. Umělý chov je dobrou příležitostí k obživě i pro ty nejchudší. V kambodžském městečku Skuon dostanete místní specialitu – grilovaného pavouka sklípkana. I zde místní jen vyřešili hlad. Za vlády diktátora Pol Pota hledali cokoliv, co bylo k jídlu a tak ochutnali i pavouky. Dnes se tím slušně živí co by turistickou atrakcí.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) teď přesvědčuje svět, aby překonal psychologické bariéry a následoval jejich příklad. Právě pokrmy z hmyzu by totiž mohly přispět k řešení  několika světových problémů. Mimo to, že hmyz obsahuje proteiny, železo i vápník, jeho chov je jednou z cest, jak zabezpečit dostatek potravin. Hmyz je všude a rychle se množí.

Umělý chov hmyzu je dobrý byznys

 Umělý chov je dobrou příležitostí k obživě i pro ty nejchudší. "Aby někdo začal chovat a prodávat třeba pražené larvy, nepotřebuje vlastnit půdu. Na takový podnik není potřeba ani velká investice do začátku. Hodí se pro chudé lidi na vesnici i ve městě," říká koordinátorka kampaně Postavme se hladu! Hana Krejsová ze společnosti Člověk v tísni. 

Ke vzniku jednoho kilogramu "hmyzího masa" jsou potřeba jen asi dva kilogramy krmiva. Dobytek na stejné množství potřebuje kilogramů osm. Například cvrčci vyžadují na produkci stejného množství proteinů dvanáctkrát méně potravy než krávy, čtyřikrát méně než ovce a polovinu toho, co spotřebuje prase a kuře. 

Hmyz navíc potřebuje mnohem méně prostoru i vody a může se živit odpadem. K tomu vylučuje podstatně méně skleníkových plynů než dobytek. 

Sníme půl kila hmyzu ročně

Pokud se právě ošklíbáte s tím, že byste rozhodně do pusy mouchu či cvrčka nedali, jste na omylu. Dle studií totiž každý z nás ročně sní půl kila hmyzu. V ovoci, zelenině, marmeládě, salátech či džusech. Dobrou chuť. (red)