Katka se s průvodcem vydala na výlet po okolí i na večeři

ilustrační foto

Další fotky: 

Před jedenáctou pro mě přijel Mr. Raja a vyrazili jsme na výlet. Nejdříve mě zavezl ro parku Gunung Lang, kam místní s oblibou jezdí relaxovat. Lodí jsme přejeli malé jezírko plné ryb a sladkovodních želv do malého parku. Vylezli jsme na dvě vyhlídkové věže a pak se zase vrátili k autu. Mr. Raja nabídl svezení holandskému páru a odvezl nás k čínskému chrámu v jeskyni Perak Tong. Na vrcholku vápencové hory je postaveno několik čínských altánků. Tohoto místa jsem si všimla již včera během jízdy taxíkem z nádraží a teď se mi poštěstilo se sem podívat. Vstupné žádné. Mr. Raja mi představil syna tvůrce tohoto chrámu. Chrám je buddhistický s hinduistickými prvky. Na stěnách jsou barevné malby. Na vyhlídku vede vice než 400 schodů. V tom horku netrvalo dlouho a lilo ze mě jako z konve. Čím výše jsem byla, tím zajímavější pohled na okolí se mi naskytl. Zvláštní bylo panorama cementáren a na pozadí vápencové homole. Vápencové útvary se táhnou až do jižního Thajska. V 60. letech 20. století bylo údolí Kinta centrem těžby cínu. Malajsie byla až do konce 80. let čtvrtým největším producentem cínu. Pak ale přišel propad cen a s těžbou se přestalo. Bývalé doly dnes zaplnila voda a Ipoh ztratil na významu. Ačkoliv toto město má více než 700 tisíc obyvatel, působí trochu maloměstsky.  Hlavně tu chybí propracovanější turistická infrastruktura. To připouští i pan Raja, který se průvodcováním zabývá šest let. Předtím působil na vlastním úřade. Výhled z vrcholu byl pěkný. Sestoupila jsem dolů a dostala na ochutnání kukuřicovou zmrzlinu. Nebyla špatná. Opice u chrámu nebyly vůbec agresívní. Ne jako v Batu Caves. Vydali jsme se dál. Tentokrát mi chtěl ukázat stromy, na nichž roste pomelo, kterému se tu velmi daří. Následovala zastávka v obchodě s ovocem, kde jsme vyzkoušeli několik druhů včetně chicu, což je velmi sladké ovoce chutnající po skořici a medu. Tím jsem zaplnila žaludek.

Pokračovali jsme k dalšímu chrámu v jeskyni - Kek Loog Tong. Na druhé straně průchozí jeskyně je zahrada s jezírky. A výhled na cementárnu. Následoval další chrám - Sam Poh Tong, který má velmi pěknou zahradu před jeskyní. Po projití jeskyně jsme se octli v prostoru mezi skalami, kde byla další stavba chrámu a také jezírko se sladkovodními želvami, které se Raja rozhodl nakrmit cherry rajčaty a chlebem. Následovala zastávka v indické čtvrti. Nejdříve mi dal ochutnat vegetariánské kořeněné chipsy, které prodávají v místních obchůdcích, pak jsme se stavili u něj doma. Ukázal mi, jak žije (no, nemá se špatně. Udržovaný zděný dům, všude čisto). A pak jsme zajeli do indické restaurace okusit indický chléb chapati s omáčkami. Předtím, než mě zavezl zpět k hotelu, mi ještě ukázal architektonicky zajímavě řešený komplex kaváren. Na hotelu jsem byla o půl páté. Docela vyčerpaná. Byl to zajímavý den. Pan Raja se snazil podat informaci o všem a ukázat maximum. Dnes večer mě a mou americkou spolubydlící Dianu bere na večeři.

V podvečer se nad Ipohem rozpoutala neuvěřitelná bouřka. Jeden blesk a hrom střídal druhý. Mr. Raja mě a Dianu vyzvedl o půl osmé před hotelem a zavezl nás na druhou stranu města do indické čtvrti. Chtěl nás vzít do restaurace s vynikajícím indickým jídlem, ale v neděli byla zavřená. Tak jsme se přesunuli do velkého jídelního centra, kde jsme si poručili několik jídel. Chtěla jsem zkusit satay. Diana si objednala i něco jiného. Docela jsme se najedly. Pak nás Mr. Raja zavezl k tomu indickému obchodu s chipsy, kde jsem již odpoledne byla, ale Diana to znala a já jsem nechtěla znovu ochutnávat. Tak jsme se stavili u něj doma, kde jsme se chvíli bavili s Rajovou dcerou. Následovala projížďka po městě. A po desáté jsme byly opět na hotelu.

Vaše Katka