Co týden dal 3. - 8. září

ilustrační foto

Další fotky: 

Zámek na Pernštýnském náměstí patřil kdysi k nejhonosnějším stavbám renesančního období. S jeho stavbou se začalo ve 20. letech 16. století za Jana z Pernštejna, zvaného Bohatý, který si Prostějov zvolil za jedno ze svých hlavních sídel. V letech 1568 až 1572 se o rozsáhlou renesanční přestavbu postaral Vratislav Nádherný z Pernštejna. Stavba však příliš šťastná nebyla – za třicetileté války, kdy Švédové naše město vypálili, byl poničen i zámek a zcela za své vzaly původní arkády na nádvoří. Objekt byl pak opraven jen provizorně a už nikdy jako panské sídlo nesloužil.

Koncem 19. století koupil zámek Úvěrní spolek Záložna a zastavárna v Prostějově, který zde počátkem 20. století provedl rozsáhlé stavební úpravy včetně nové fasády se sgrafitovou výzdobou s hanáckými motivy od Jano Köhlera. Od roku 1948, kdy Úvěrní spolek Záložna a zastavárna zanikl, se v objektu zámku žádné významnější stavební práce neuskutečnily. Pouze fasáda prošla v roce 1959 rozsáhlou rekonstrukcí, která obnovila a částečně pozměnila rozsáhlou Köhlerovu sgrafitovou výzdobu.Skutečným uměleckým skvostem je bohatě zdobený vstupní portál zámku, který svědčí o vynikajících kvalitách svých tvůrců, mistrů ze slezského Briegu. Hermy – mužská a ženská polopostava po stranách portálu – představují Vratislava z Pernštejna a jeho španělskou manželku Marii Maxmiliánu Manrique de Lara y Mendoza. Na štítu můžeme obdivovat erby obou stavebníků a také znak rodu Lichtenštejnů. Na vstupních vratech se pak nacházejí rodové znaky Pernštejnů a Kravařů, dřívějších vlastníků města.

Skutečnost, že i přes pohnuté osudy se na zámku zachovala cenná interiérová výmalba z období renesance, byla známa již delší dobu. Při přestavbě zámku na počátku 20. století zachytil tehdejší učitel kreslení na místní reálce Tomáš Štětka na svých kolorovaných kresbách řadu míst, kde se malby nacházely, a také jejich tehdejší podobu. Existence maleb byla později potvrzena při průzkumech na počátku tohoto tisíciletí, kdy se začalo přemýšlet o důstojném využití zámku a jeho nutné rekonstrukci. V prosinci 2011 proběhl v prostorách 2. nadzemního podlaží západního křídla restaurátorský průzkum, který potvrdil, že malby jsou velmi celistvě zachovány a mají vysokou uměleckou hodnotu. V té době se ještě předpokládalo, že pocházejí z doby přestavby zámku v 2. polovině 16. století. Na restaurování a budoucí prezentaci maleb byly vyčleněny peníze a byla vybrána zkušená restaurátorka - akademická malířka Yvona Ďuranová. Restaurátorské práce započaly letos na jaře. Hned po provedení první části odkryvu omítek a konzervace maleb se zjistilo, že malby jsou dochovány lépe, než se předpokládalo a že jde o historický unikát a nepochybnou turistickou zajímavost – zcela jistě totiž pocházejí již z doby rané renesance, neboť podle některých fragmentů, zejména šelmberského erbu, lze velmi přesně určit dobu jejich vzniku.

Restaurování části unikátních renesančních maleb v prostějovském zámku přispěje do budoucna bezesporu nejen k záchraně historicky cenného unikátu, ale bude pro Prostějov významným turistickým lákadlem, které může podpořit rozvoj turistického ruchu ve městě. Protože se tyto cenné malby nacházejí i v dalších místnostech zámku, možná se v budoucnu dočkáme i odkrytí a restaurování dalších dochovaných míst včetně zbytku rodových podobizen. Pak bychom získali ucelený obraz o vysoké úrovni výtvarného umění v době rané renesance v Prostějově.

A co dál?

V současné době se statutární město Prostějov snaží o obnovu provozu v objektu zámku. Jak při otevření prostor pro odbory ZUŠky řekl architekt Zdeněk Beran: „Je smutné, když je takový objekt prázdný. To pak jen chátrá. Teprve až zde začnou žít lidé, pak se situace obrátí k lepšímu.“ Zámek tak dnes už slouží potřebám občanů i turistů – je zde otevřeno Regionální informační centrum, sídlí zde Domovní správa a nově od září zahájil výuku také literárně-dramatický a taneční obor Základní umělecké školy Vladimíra Ambrose. Jenže to je pořád málo. Ještě hodně milionů spolknou rekonstrukce dalších částí zámku. V brzké době by mělo na řadu přijít například nádvoří zámku a přilehlé přízemní prostory, aby se zde v budoucnu mohly odehrávat kulturní a společenské akce. Primátor města Miroslav Pišťák by byl rád, kdyby tu vznikla galerie města. Veřejnosti by tak mohla být představena umělecká díla, jež město v minulých letech zakoupilo. Já osobně bych k tomu přidala alespoň malou prodejní galerii. Dovedu si zde představit vystavené sklo Honzy Jankůje, fotografie a obrazy Boba Pacholíka, keramiku, šperky a další dílka umělců z našeho regionu, ale i drobnosti z rukou třeba klientů stacionáře Lipka.

Olga Katolická

(s použitím tiskové zprávy statutárního města Prostějova)