Další kurzy flamenca začínají od září! Opět s Petrou Pšenicovou

Foto PP

Další fotky: 

V loňském roce jste začala učit flamenco v Protějově.  Jaký to byl rok a kolik lidí absolvovalo Vaše kurzy?

Byl obrovský zájem (přibližně 50 účastníků) a poznala jsem spoustu skvělých žen, které poctivě navštěvovaly mé hodiny, trpělivě se učily nové kroky a svou přítomností šířily mnoho radosti, vděčnosti a nadšení. Také se vytvořila skupinka velmi talentovaných a šikovných dětí.

Jaký věk měl nejstarší a nejmladší účastník?

Ve skupince dětí jsme měli čtyřletou Amálku a nejstarší tanečnice měla přes sedmdesát let. Krásné na flamencu je to, že ho mohou tančit děti i zralé ženy různých postav.

Věnuje se někdo flamencu i po skončení kurzu?

Většina, a to mě velmi těší. Flamenco mimo tanec umožňuje ženám patřit do nějaké celku, navázat přátelství, zvýšit si sebevědomí a posílit svou ženskou stránku. 

Jak probíhala uplynulá sezóna?

Každé pondělí probíhaly pravidelné kurzy a některé účastnice se vydaly i na víkendové pobyty pro ženy či matky s dětmi. Pořádáme je v Karlově pod Pradědem a vždy si to skvěle užijeme. Musím pochválit všechny, kdo vydržely, a účastnily se závěrečného představení pro studenty v Divadle na Šantovce v Olomouci i dalších vystoupení, např. FashionShow na Plumlovském zámku apod.

Kdy začnete s kurzy v Prostějově?

Od září každé pondělí v 16,30 děti a v 17,30 hodin dospělí začátečníci. Samozřejmě budeme pokračovat ve výuce dalších flamencových rytmů a tanců. Ale mají možnost i úplní začátečníci. Všechny bližší informace a přihlášky petra@airesdelsur.cz, telefon 777 030 990

A aby to nebylo jednostranné, kurzy flamenca pro nás zhodnotily i některé účastnice. Těm jsme položili jednoduchou otázku.

Jaký byl pro Vás rok s flamencem a co přinesl do Vašeho života? 

Jitka Kadlecová

Rok s flamencem pro mě znamenal krásnou změnu. Poznala jsem stejně naladěné lidi a naučila se něco nového. Flamenco přineslo do mého života ženský prvek, který mi chyběl. Překonala jsem sama sebe a to, co se mi že začátku zdálo obtížné a skoro nemožné, jsem nakonec zvládla. Byl rok plný krásné muziky a pohybu, který mi přinesl radost do života a dodal sebedůvěru .

Pavla Koutná 

Když jsem poprvé před několika  lety viděla vystoupení flamenca v podání Petry Pšenicové a kolektivu, byla jsem unesená. Kdo by nebyl? Podmanivě vášnivý tanec, krásné ženy, nádherné šaty - to nenechá klidným nikoho. Flamenco je vlastně vše, co každý z nás prožívá – radost, lásku, vášeň, zklamání, hrdost, bolest, hněv, nenávist. Vystoupení působilo magicky a nedotknutelně. O to více jsem zbystřila, když jsem se doslechla, že se v Prostějově otevírá kurz pro začátečnice. S jistou dávkou plachosti jsem začala kurz pravidelně navštěvovat. Hodiny zpočátku byly náročné, ale já hned cítila, že tady je to pravé místo, kde mám být, to v životě právě nyní potřebuji. Vůbec jsem nevěděla, co to je, jen jsem to intuitivně cítila. Dnes, po roce tancování, si to myslím stále a domnívám se,ž e už znám i ten pravý důvod. Každá žena, která tam se mnou v září přišla, hledala svoji ženskost v sobě samé. Ať už naše důvody byly rozdílné, tak jako jsme jiné my, ta myšlenka nás všechny vnitřně velmi spojila. Snad nemluvím jen za sebe, ale bonusem tohoto kurzu nebylo naučit se něco málo z flamenca, cítit se víc jako žena, zažít pocit úspěchu z veřejného vystoupení, ale hlavně patřit do nějakého celku. V době, kdy nás společnost vede spíše k individualismu, najednou chybí lidská sounáležitost. Možná to zní trochu pateticky, ale jsem si jistá, že těch třicet žen ví, o čem tady píšu.

Lenka Mochťáková

Show must go on

Hned v úvodu bych Vám nejspíš měla říct, že o flamenco jsem se v podstatě nikdy nijak významně nezajímala. Kdyby mi tedy před rokem někdo řekl, že budu navštěvovat flamencový kurz, zřejmě bych trochu povytáhla obočí, pokrčila rameny a pomyslela si, že to teda těžko. Kdyby pak vzápětí dodal, že budu „dupat“ každé pondělí - a s nadšením, a navíc na konci celého kurzu ještě veřejně a téměř dobrovolně vystoupím s tím, co jsem se naučila, tak bych ho považovala za stoprocentního blázna! 

Ale světe div se, ono se to přesně takto stalo. A fungovalo to. Fungovaly všechny skvělé ženy, které jsem potkala, fungovala hudba, fungovala naše báječná lektorka. Jediné, co často stávkovalo, bylo vlastní tělo. Zvláště při pokynech typu „narovnej se, drž lokty před tělem, lehce pokrč kolena a pozor na výraz!“.

Přesto... V září… Show must go on… se vzpřímenou hlavou, červenými nehty a hudbou v uších!

Jarmila Tomášková 

Kurzy flamenca v Prostějově navštěvuji prvním rokem a obohatily mě skutečně výrazně. Jednak po fyzické stránce (správně držení těla, rovná záda, ladnější chůze, zpevněné svalstvo celého těla) a jednak také po stránce psychické (uvědomění si vlastní hodnoty, zvýšení sebevědomí). Především na hodinách vytěsním veškeré každodenní starosti z hlavy, protože se plně soustředím na techniku. Flamenco tedy považuji také za nejlepší relaxační techniku. Skvělou příležitostí, jak se více tanec naučit poskytují víkendové semináře na Bruntálsku. Setkáváme se zde s tanečnicemi z Olomouce, Bruntálu nebo Opavy a třebaže se vůbec neznáme, panuje vždy báječná přátelská atmosféra. Flamenco mi tak výrazně ovlivnilo dosavadní život, přičemž největší zásluhu má naše lektorka Petra Pšenicová i celkově fantastický kolektiv. Poznala jsem mnoho skvělých žen, z nichž se staly přítelkyně a setkáváme se i mimo kurzy flamenca. Pro mne je tedy flamenco srdeční záležitostí a lze o něm hovořit pouze v superlativech. 

Gabriela Vaculíková

První rok flamenca se skvělou učitelkou mi přinesl uvědomění, jak moc mi tanec scházel. Obohatil můj život, získala jsem lepší kondici a alespoň na jednu hodinu týdně jsem zapoměla na všechny starosti. Přinesl mi také spoustu nových a skvělých přátel!

Petru samotnou můžete vidět při tanci v krátkém filmu LIBERA TE v režii Kateřiny Goode

https://youtu.be/cU3RsUKHgDw. (ber)