Čekám, kdo mi spadne do klína, říká fotograf Petr Sládek

Foto Petr Sládek

Jak jsi se k Vladimíru Franzovi dostal?

Měl výstavu svých obrazů ve Zlaté bráně a kurátor výstavy Jindřich Skácel mě poprosil, jestli bych jeho velkoformátové obrazy nepřivezl svou dodávkou. A tak jsme se pro ně vydali do jižních Čech. Prostory, kde pan Franz maluje, mě hodně zaujaly, a tak mi s ním pan Skácel domluvil focení, až povezeme obrazy zpátky. Spolupráce s ním byla skvělá, oblékl se do výstředních žluto-zelených sportovních kalhot, které k jeho povaze náramně seděly. I prostředí jeho chalupy plné obrazů mělo nezaměnitelnou atmosféru. Panoramatickou fotku jsem složil z 33 dílčích snímků.

Fotil jsi takto celou řadu osobností, koho naposledy?

Před třemi lety to byl kastelán zámku v Čechách pod Kosířem Martin Váňa. Předtím třeba již zmíněného galeristu Jindru Skácela, fotografa Boba Pacholíka, ředitele prostějovské knihovny Aleše Procházku, ředitele Muzea kočárů Václava Obra, vedoucího loutkového divadla Starost Ivana Čecha a dvě předsedkyně – Evu Suchánkovou z Divadelního spolku Historia a Miladu Sokolovou z Okrašlovacího spolku Prostějov. Mám i fotografii již zesnulého galeristy Alberta Halma.   

Vždy se jednalo o lidi žijící v nějakém jedinečném prostředí, které zároveň charakterizovalo jejich povahu.

Na koho se chystáš teď?

Aktivně už na focení nikoho nehledám, spíš čekám, kdo mi spadne do klína. Musí to být zajímavá osobnost v zajímavém interiéru.

Takže „líným“ fotografem, jak jsi se kdysi sám označil, jsi stále?

Ano, ale teď to mohu svádět nejen na práci, ale i na rodinu.

Fotografie Petra Sládka najdete na http://www.petrsladek.wbs.cz/. Stojí za shlédnutí. (ber)