Příběhy klokánkových dětí. Holčičkám připravili pěstouni peklo

Vydáno: Út, 11/05/2019 - 13:36

ilustrační foto pixabay

O umístění šestileté Petrušky a osmileté Bobinky do Klokánku požádal pěstoun pro závažné a dlouhodobé onemocnění manželky. Paradoxně to pro obě sestřičky znamenalo doslova záchranu. Když čtyři roky před tím dvouletá Petruška a čtyřletá Bobinka odcházely z dětského domova k novým rodičům, netušily, že je v náhradní rodině čeká peklo.

Nesměly dovádět a rušit pěstouna, neměly žádné hračky, k jídlu dostávaly často jen usušený chleba a jablko. Za jakékoli „zlobení“ následovalo bití i další kruté tresty – byly zavírány na noc do sklepa, kde po nich běhaly myši, nuceny spát v prádelním koši, klečet na hrachu s knihami na rukou, sledované kamerou. Kamera umístěná na židli jim ze vzpomínek nevymizela. Petře dodnes nezmizely jizvy na bradě vzniklé při učení, když ji rozlícený pěstoun chytil za vlasy a třískl jí hlavou o stůl. Dvě starší vlastní děti, a dokonce i pěstoun, jim nadávali „do cikánů“.

Pro obě holčičky se naštěstí podařilo najít úžasnou pěstounskou rodinu, kam přešly už po dvou měsících pobytu v Klokánku. V této láskyplné rodině jsou obě – dnes již téměř dospělé slečny – velmi šťastné. Obě jsou to velmi milé a hodné dívky, ochotné každému kdykoli pomoci. Jejich noví rodiče si je nemohou vynachválit. O prožitých traumatech byly dívky schopné postupně a útržkovitě se svěřovat až po mnoha letech, a mezitím došlo k promlčení týrání. Dodnes se sestry někdy budí s děsem, když se jim tyto hrůzy vracejí ve snu. (red)