Příběhy klokánkových dětí. Leničku zachránila před bitím od pěstounů učitelka

Ilustrační foto pixabay.com

„Podle učitelky omlouvala Lenčina pěstounka své chování tím, že je holčička mentálně retardovaná. Prý všechno kazí a všude drobí. Ani se nesnažila své chování skrývat, že ji fackuje a bije řekla narovinu,“ vypráví Klokánek.

Lenička si v Klokánku připadala jako v nebi. „Spíše si myslela, že tam opravdu je,“ upřesňují tety. „Neustále se na nebe odkazovala. Ptala se nás, jestli v něm teď právě je, že prý jí to tak u nás připadá. Její chování bylo až divné, a tak jsme více zapátrali.“

Brzy se přišlo na to, že Lenčini rodiče jsou členy jakési sekty. Sdělila to Klokánku třídní učitelka poté, co byly informovány i další příslušné orgány. „Prý nechodí do kina ani do divadla, doma nemají televizi ani rádio, scházejí se za městem a snaží se vše utajit, což se jim příliš nedaří,“ říká Klokánek. Po předání celé věci policii si všichni mysleli, že už bude klid. Mýlili se.

Otec dívenky byl pěstounem také, měl v péči starší děti, které už bity nějaký čas nebyly. Bály se ale, že by se vše mohlo vrátit, a proto raději mlčely. Až biologický syn rodičů se rozhodl svědčit u soudu a potvrdit, jak jeho otec s matkou děti týrají. „Sociální pracovnice mu za nás všechny poděkovala, když se s ním u prvního soudního jednání setkala,“ vypráví Klokánek.

Všechny děti byly nakonec z rodiny odebrány do dětských domovů. Jen Leničku si k sobě vzala paní učitelka, která se rozhodla konečně jí udělat pěkný život. Pěstounka i pěstoun byli podle zákona odsouzeni k nepodmíněnému trestu a k podmínce. (red)