Příběhy klokánkových dětí. Rozlil jsem kakao a táta se mnou praštil o stůl

Příběhy klokánkových dětí. Rozlil jsem kakao a táta se mnou praštil o stůl
Ilustrační foto pixabay.com

Když sociální pracovnice vysvětlovala, proč se začala zajímat o rodinu se dvěma dětmi, nikdo její názory nepochopil. Při náhodné kontrole totiž zjistila, že je doma až příliš uklizeno. Bytem byla cítit dezinfekce, vše bylo sterilně vyleštěno, dětské hračky srovnané, jako by si s nimi nikdo ani nesměl hrát. Ale čistota je vždy hodnocena kladně. A tak až boule na čele osmiletého Reného vnesla do případu světlo.

Chlapec přišel do školy s velkou boulí a na dotazy učitelky odpověděl, že s ním otec praštil o stůl. „Tvrdil, že si to zasloužil. Ukápl prý na stůl kakao, a tak mu dal otec facku, až se chlapec praštil z druhé strany o stůl,“ popisuje Klokánek. Jeho sestra o celé situaci mlčela.

Děti byly zkrátka naučené, že doma musí být pořádek. Šestiletá Adrianka v Klokánku vyprávěla, že vstává doma ve čtyři a před odchodem do školy uklízí záchod a stírá neexistující prach. „Tvrdila, že ji to baví. Příliš přesvědčivě ale nezněla,“ říkají tety. „Užívala si u nás to, že si může dát ovesnou sušenku. Doma by prý po takovém jídle musela znovu vysávat.“

Otec se k násilí na dětech přiznal. Matka se mu ve všem podřídila, protože jí na vztahu s ním záleželo víc než na dětech. „Děti nakonec putovaly do dětského domova. Naštěstí to nebyl konec jejich příběhu. Odtud si je totiž vzal jejich starší bratr,“ říkají tety.

Ten ani netušil, že má nějaké sourozence. Odstěhoval se od rodiny dávno a měl dokonce vlastní děti zhruba ve stejném věku. Adrianka a René tak našli nový domov, a dokonce nové kamarády. (red) 

Poslat nový komentář