Příběhy klokánkových dětí. Mámy učí děti různé věci. Ríšu (5) učila brát drogy

Vydáno: St, 04/22/2020 - 07:46

Ilustrační foto pixabay.com

Když se Ríša dostal do Klokánku, bylo mu pět let. Na první pohled vystrašený, drobný a špatně živený chlapec toho moc nenamluvil. Po nocích míval noční můry a ráno se styděl tetám přiznat, že se v noci počůral. Většinu hrůz, které se dětem doma děly, tak popsala Klokánku Ríšova o rok starší sestřička Míša, která byla do Klokánku umístěna společně s ním.

„Děti se nebály samoty. Bály se toho, co bude, až se jejich matka s přítelem vrátí domů,“ říká Klokánek. „Často zůstávaly doma dlouho do noci samy. Ale to pro ně byly ty nejlepší chvíle.“ Z bytu rodiny se často ozýval křik. Je tedy až s podivem, jak dlouho trvalo, než konečně někdo ze sousedů zasáhl a zavolal policii. „Matčin přítel byl závislý na drogách. Matka později sama přiznala, že ani ona v tomto ohledu nezahálela,“ říkají tety. „Ten den se dospělí hádali natolik, že konečně někdo z vedlejšího bytu zavolal o pomoc.“

Podle Míši byla ona i Ríša často obětí bití. Když se dospělí hádali a bili mezi sebou, děti se choulily v koutku a čekaly, až všechno přejde. „Ten den nevlastní otec Míšu udeřil silně do břicha, bylo proto štěstí, že na místo dorazila pomoc. Matka byla prý tak mimo, že jen bezradně sledovala, jak je její dceři ubližováno.“

Při lékařské prohlídce se mimo jiné přišlo na to, že Ríša má rozedřenou celou sliznici. „Sám přiznal, že ho matka učila šňupat. Neuvědomoval si, o co jde. Věděl jen, že je mu potom vždycky hrozně špatně. Jak může vlastní matka tahat pětileté dítě do užívání drog, to je nám opravdu záhadou,“ popisují tety.

Díky Klokánku se nakonec obě děti dostaly do dětského domova. „Věříme, že o ně bude dobře postaráno. I když je jasné, že jizvy na těle a na duši jen tak nezmizí.“ (red)