Příběhy klokánkových dětí. Tomášek (5) si údajně oko vypíchl sám. K doktorovi s ním nikdo nešel
Pracovníci Klokánku se museli několikrát ptát na cestu, než objevili polorozpadlé stavení u lesa, několik kilometrů za vesnicí na úplné samotě. Přivítal je štěkající vyhladovělý pes a zápach odpadků. Matka pětiletého Tomáška jim sama zavolala, aby si ho odvedli.
„Nejdřív nám vynadala, že nám to trvalo. Pak nám objasnila, že chlapec má jen jedno oko, protože si to druhé vypíchl nůžkami při stříhání nehtů. Rána byla opravdu ošklivá, k doktorovi s ní ale prý nešli, zahojila se sama,“ vypráví Klokánek.
Hned druhý den se chlapec zajímal, kdy se půjde na dříví. Když se dozvěděl, že nikam nemusí, začal mít obavy z toho, že nebude oběd. „Doma to měl jasně nastavené. Když není dřevo, nebude se jíst,“ popisuje Klokánek.
Budoucnost Tomáška byla velmi nejistá. Jeho otec byl dlouhé roky ve vězení. Starší sourozenci o něho nejevili zájem a prarodiče se raději napili, než by utratili pár korun za vnuka. Vypadalo to, že bude chlapec muset do dětského domova.
„Až měsíc před koncem zákonné lhůty, po kterou mohl být Tomáš u nás, napadlo tety v Klokánku řešení. Zaktualizovaly jsme jeho složku, na kterou se mohli případní zájemci o pěstounskou péči podívat,“ popisuje Klokánek.
Tomášek totiž po lékařském ošetření a operaci oka vypadal úplně jinak. I když na oko neviděl, stal se z něho hezký chlapec. Také jeho povaha se změnila. Díky novému profilu se konečně našla rodina, která ho přijala. Chlapec si ihned zamiloval svou novou starší sestru. Našel nový domov a stal se dalším šťastným příběhem, který Klokánek pomohl zrealizovat. (red)

Poslat nový komentář