Příběhy klokánkových dětí. Miluška (7) si prošla peklem

ilustrační foto

„Do Klokánku se nám ozvala teta dívenky, kterou její matka a hlavně její neustále se měnící partneři byli a týrali,“ říkají tety. „Proto jsme zkontaktovali sociální pracovnici, která se vydala místo prohlédnout.“

Už ve výtahu sociální pracovnice pochopila, že dům není vhodným bydlením pro rodinu s dětmi. Napadl ji totiž zjevně zfetovaný muž s nožem. Odevzdala mu na jeho příkaz peníze, aby se bez problémů dostala do dvanáctého patra, kde rodina bydlela. Už přes dveře slyšela nadávky a křik.

„Probíhala tam hádka mezi matkou dívky a mužem, který jí pravděpodobně dodal zboží a požadoval za ně peníze,“ vypráví Klokánek. „Dívka se krčila v rohu a měla nasazený křečovitý úsměv. Byla tak naučená, usmívala se, ale bylo poznat, že je to spíše strachem.“

Miluška byla silně podvyživená. „Ani se nám nechtělo věřit, že je jí sedm. Vypadala se svým drobným tělíčkem spíše na čtyři,“ říkají tety. „Ukazovala nám modřiny a popisovala, které jí kdo udělal. Má prý raději strýčka Zdeňka, který jí dával jen pohlavky, než Honzu, který ji kopal do celého těla.“

V Klokánku si Miluška zamilovala především zahradu a zpívající ptáky. „Není divu, že se jí u nás líbilo a vše obdivovala. Vždyť v životě nic dobrého nezažila,“ říká teta. Milušku si nakonec vzala do péče její babička. Po roce přijely společně na návštěvu a všem vyprávěly, jak se spolu mají dobře. (red)