Příběhy klokánkových dětí. Matěje (5) týral vlastní děda

ilustrační foto pixabay.com

„Litovaly jsme ho. Bylo nám jasné, že se u něho doma dělo něco, co bude dlouho překonávat,“ vypráví klokánčí tety. „Jenže on nám během chvíle ukázal, že následky, které si z týrání nese, jsou horší, než jsme si myslely.“

Matěj se dostal do Klokánku díky sociální pracovnici, která ho odebrala z rodiny. Chlapec byl totiž dlouhodobě psychicky i fyzicky týrán vlastním dědou. Ten před ním navíc bil také Matějovu mámu.

„Zranění chlapce byla nakonec pro okolí natolik výrazná, že lidé přivolali sociálku, a ta chlapce svěřila Klokánku,“ říkají tety. S Matějem ale byla spousta práce. Z dědečka si totiž bohužel vzal vzor. V jednu chvíli to byl malý smutný klučina, v druhou chvíli házel velkým plyšovým medvědem, bil ho a sprostě mu nadával. „Říkal nám, že dědeček ho taky bil, když něco provedl. A medvěd si prý trest zaslouží.“

I když to nějaký čas trvalo, Matěj nakonec pochopil, že fyzické tresty a nadávky nejsou nejlepší způsob, jak někoho něco naučit. S tetami se postupně učil novým způsobům. Nakonec se z Matěje stal milý a vychovaný chlapec. Do péče si ho vzala sousedka z vesnice, ve které bydlel.

„Za to, jak jsme mu v Klokánku pomohli, nám dodnes posílá fotky a dopisy. Sousedka si svého svěřence nemůže vynachválit,“ zakončují tety z Klokánku. Z malého nevyrovnaného klučiny, který si prošel velkými problémy, se nakonec stal chlapec, který ví, co se sluší a patří. (red)