Příběhy klokánkových dětí. Táta na nás mířil pistolí. Babičku málem umlátil, říká David

ilustrační foto PČR

Do Klokánku přišli spolu, protože sociální pracovnice označila jejich rodinné prostředí za nefunkční. Až díky vyprávění Davida se tety dozvěděly, co si pod tím přesně mají představit. „David vyprávěl, že jeho otec hodně často křičí a mlátí s věcmi. Prý má doma legálně drženou zbraň a matce často nadává a vyhrožuje, že jí ublíží,“ říkají tety. „Když nám David popisoval, že jeho matka šlape, nehnul při tom ani brvou, jako kdyby to byla běžná věc.“ Později David také tetám prozradil, že má jeho sestra staršího přítele a možná se bojí těhotenství. Ta strach nakonec přiznala, ale po vyšetření na gynekologii se prokázalo, že těhotná není.

David se při jednom povídání s tetou zmínil i o tom, že jeho otec často mlátí babičku, svou vlastní matku. Prý i té několikrát vyhrožoval se zbraní v ruce. „V jeho očích byl při tom vyprávění vidět velký strach, raději jsme proto zavolali hlídku,“ říká Klokánek. Policie v bytě našla silně zraněnou ženu, která se nedokázala bránit ranám svého vlastního syna. Byla tak převezena do nemocnice, kde jí naštěstí dokázali pomoci. David jí tak vlastně svým upřímným vyprávěním zachránil život.

Ani jedno z dětí bohužel nevyvázlo z jednání otce bez následků. Starší Martina skončila v léčebné péči psychiatra, David se po pár měsících začal zadrhávat a koktat, což bylo psychologem označeno jako následek stresu, kterým si prošel. (red)