Příběhy klokánkových dětí. Otec Jeníka a Jonáše si hrál na svatého. A z týrání obvinil matku

ilustrační foto pixabay.com

Jeník trpěl dětskou mozkovou obrnou. Špatně chodil a mluvil, ale jinak to byl velmi snaživý chlapec, který potřeboval pouze tu správnou péči. V Klokánku děti otec nenavštěvoval. Pouze si je bral v neděli na kázání do kostela, po kterém je opět vracel tetám do péče. Vždy před jeho příchodem se Jeník i Jonáš úplně uzamkli do sebe. „Poslouchali otce na slovo, nedovolili si v jeho přítomnosti ani pípnout. On se sice choval jako milý muž, ale když si myslel, že ho nikdo nevidí, úplně se změnil,“ říkají tety. Jeníka prý vyhazoval ze speciálního vozíku a křičel na něho, že má chodit normálně. Nemocný prý není, Bůh ho ochrání. Navíc se později po rozhovorech s lékaři tety dozvěděly, že otec schválně nepovolil několik operací, které mohly chlapci výrazně jeho zdravotní stav zlepšit.

Když tety zjistily, že se před nimi otec dětí jen přetvařuje, rozhodly se se situací něco udělat. Nikdo v Klokánku totiž dětem nepřál, aby se k otci vrátily.

Všechno nakonec dobře dopadlo, když skončily procesy s maminkou Jeníka a Jonáše. Ukázalo se totiž, že děti nikdy netýrala a obvinění byla falešná a nepodložená. „Nakonec tak mohly obě děti domů k matce,“ říká Klokánek. „Obvinění pravděpodobně vznikla kvůli rozvodu, protože rodiče nedokázali řešit výchovu dětí domluvou.“ (red)