Příběhy klokánkových dětí. Zavšivenou Terezku a její sestřičku nechala matka osudu
Když se u dětí objeví vši, je třeba začít rychle jednat. Jinak se může stát, že to zajde až tak daleko, že bude třeba pomoc lékaře. S tím si ale maminka Terezky a Markétky nelámala hlavu. Když holčičky do Klokánku přivezl soudní vykonavatel, postěžoval si, že bude muset nechat celé auto deratizovat.
„Dlouhé vlasy obou dívek připomínaly už pomalu dredy. Bály jsme se, že nebudou souhlasit s ostříháním, ale ony se jenom usmívaly a tvrdily, že budou rády, když je to svědění přejde,“ vykládá Klokánek. Bylo zapotřebí zavolat matce, která musela dát s ostříháním souhlas. Neprojevila žádný velký zájem o to, co s holčičkami bude, vlastně jí to bylo úplně jedno. A tak bylo rozhodnuto.
Jenomže Terezka i Markétka měly plné hlavy boláků a musely k lékaři. Ten jim napsal antibiotika, jedné z dívek totiž dokonce z hnisavých boláků vylézaly živé vši. Naštěstí se stav obou holčiček brzy zlepšil a ony si mohly začít hrát s ostatními dětmi, aniž by hrozilo rozšíření vší.
Holčičky se v Klokánku všemu divily. Nechápaly, že se mohou pořádně najíst, to prý doma nezažily. Půl pekáče buchet tak zmizelo v jejich bříškách na posezení. Z teplé vany se jim vůbec nechtělo. Trvaly na tom, že se vykoupou spolu, jsou na to prý zvyklé. Bublinky viděly snad poprvé v životě, s pěnou si neustále hrály, a i když byla voda dávno studená, nechtěly ven.
Jelikož jejich matka neprojevila o dcery žádný zájem, po půl roce v Klokánku musely dívky do dětského domova. Vhodný pěstoun se pro dvě roztomilé dívky, už s krásnými zdravými vlásky, bohužel nenašel. (red)

Poslat nový komentář