Příběhy klokánkových dětí. Tomáška u sebe otec nemohl mít. Nakonec ho vychovává macecha

ilustrační foto pixabay.com

Ten se ale o chlapce nedokázal postarat kvůli náročné práci námořníka. Proto přinesl miminko do Klokánku a požádal tety, aby se o chlapečka postaraly. Že prý si najde byt a brzy si Tomáška vezme k sobě. Otec nelhal. Tomáška navštěvoval a po půl roce tetám oznámil, že si našel manželku, která se bude o chlapečka starat, zatímco on bude na námořních cestách. Nevlastní mamince padl chlapec do oka, a tak bylo jasno.

Nová maminka s chlapcem navštěvovala tety v Klokánku často. Ráda si s nimi povídala, přijímala jejich cenné rady na výchovu dítěte. Jenže tetám se po nějaké době začalo zdát, že je smutná. Po pěti letech se nevlastní Tomáškova matka přiznala, že mají s mužem problémy. Na cestách má prý hodně milenek a ani se tím nijak netají. A tak se schyluje k rozvodu.

„Bála se, že o chlapce přijde. Jeho otec ho prý miluje, když je doma, stará se o něho, ale pokud by došlo k rozvodu, může se všechno změnit. Proto se Klokánek rozhodl promluvit námořníkovi do duše,“ říkají tety.

Když Tomáškův otec přišel do Klokánku, očekával nejspíš zastání. Neustále opakoval, že se o chlapce vždy staral a že to tak bude i dál. Když zjistil, že tety jsou spíše na straně jeho ženy, divil se.

„Chtěl, abychom si Tomáška na čas zase vzaly k sobě, že si to nějak vyřeší a pak se o něho postará sám,“ říkají tety. „Důrazně jsme mu musely vysvětlit, že je to nesmysl, když má milující maminku.“

Tomáškův otec dal nakonec Klokánku za pravdu. I když se mu to nelíbilo, nechal po rozvodu chlapce v péči matky. Kdykoli se vrátí z cest, má právo se s ním vídat. S jeho matkou v rámci možností vychází a chlapci vozí plyšové chobotničky a lodě, aby nikdy nezapomněl, že je synem námořníka. (red)