Příběhy klokánkových dětí. Matka tří chlapečků byla v hospodě, když nejstarší vypadl z okna

ilustrační foto pixabay.com

Nakonec byli přivezeni dva chlapci. Jeden dvouletý, druhý sotva roční. Oba vyděšení a uplakaní. Tety měly hodně práce s tím, aby je utišily. Když slyšely jejich příběh, ani se nedivily jejich pláči. Chlapci měli ještě staršího brášku. To on vypadl z okna, na základě čehož byla přivolána záchranka. Jelikož byly doma nalezeny další dvě malé děti, ale matka nikde, byla do případu zapojena i policie a sociálka. Matku dětí našli v hospodě u piva. Bylo jí jedno, co se stalo, ani náznakem neprojevila, že by se o děti někdy starala. Prý je nechává doma, ať si poradí samy. Chlapci tak byli uvězněni v postýlkách, zvyklí na malou temnou místnost. Až když se nejstaršímu podařilo z postýlky vylézt, dostal se k oknu, z něhož spadl na ulici.

V Klokánku se dva chlapci pomalu adaptovali. Jakmile viděli jiné děti, jak venku na zahradě běhají a hrají si, začali je napodobovat a brzy se z nich staly veselé děti.

Bráškové měli každý jiného otce. Ani jeden z mužů se nezajímal o to, co s dětmi bude. Naštěstí matky jejich tatínků byly dobré ženy. Obě se s dětmi začaly vídat a ihned si padly do oka.

Matka dětí se v Klokánku ani jednou neukázala, dokonce ani telefonicky se neozvala a nedala o sobě vědět. A tak byli chlapci svěřeni do péče svým rodinám.

Ty se dodnes navštěvují, takže spolu chlapci mohou dále komunikovat a fungovat jako bratři. Klokánek tak získal další šťastný konec pro dva malé kluky. (red)