Příběhy klokánkových dětí. Desetiletý Libor kvůli lhostejnosti rodiny málem oslepl

Příběhy klokánkových dětí. Desetiletý Libor kvůli lhostejnosti rodiny málem oslepl
ilustrační foto

Když přišel desetiletý Libor do Klokánku, jednání jeho rodiny všechny zaskočilo. Babička po něm hodila malým batůžkem a oznámila tetám, že nemá čas se o něj starat. Stejně tak matka se nijak nezajímala. Řekla jen, že více osobních věcí chlapec nemá, a že ona i její matka mají příliš práce na to, aby vychovávaly dítě.

Libor neustále do něčeho narážel, zakopával, bylo vidět, že má problémy s očima. Měl sice brýle, ale nevkusné, staré a podle všeho ještě o několik dioptrií menší, než potřeboval. Spřátelená optika poskytla Klokánku možnost koupit Liborovi nové odlehčené brýle, s nimiž se konečně mohl na svět podívat trochu s úsměvem. Málokdy se desetiletý chlapec raduje tak, jako tehdy on.

V Klokánku si rychle zvykl. Matka ho sice zpočátku párkrát kontaktovala telefonicky, ale na návštěvu za ním nepřišla. Babička se neozvala vůbec. Nakonec už chlapci nevolal nikdo.

Blížil se termín, kdy hrozilo, že bude Libor nakonec poslán do dětského domova.

Na poslední chvíli naštěstí Klokánek využil veškeré své kontakty a našla se tak hodná teta Hanička, která si chlapce vzala k sobě. Slíbila mu navíc, že si může vybrat nějaké zvířátko, aby jim nebylo smutno.

Libor se tak brzy ozval s tím, že má doma želvu, papouška a pejska z útulku.

„I po letech se nám občas Libor ozve, máme z něho radost. Vyrostl z něho hodný kluk. Vždycky nám vypráví o tom, jak je na něho teta hodná a jak se s ní má fajn,“ dodává Klokánek závěrem. (red)

Poslat nový komentář