Příběhy klokánkových dětí. Žili jsme v autě s bezdomovcem, říká Lucinka

Příběhy klokánkových dětí.  Žili jsme v autě s bezdomovcem, říká Lucinka
ilustrační foto pixabay.com

Sociální pracovnice byla do domu přivolána poté, co si místní stěžovali, že tam pět dětí žije bez dozoru jakéhokoli dospělého. Na místě bylo zjištěno, že je to skutečně pravda. Nejmladšímu Pepíkovi byl teprve rok, nejstarší Lucince dvanáct let. Děti se svěřily, že jejich maminka je nechala doma s trochou jídla a odjela do nemocnice porodit dvojčátka. Její porod se ale zkomplikoval a protáhl.

Při zjišťování situace navíc celou dobu sprostě nadávala pracovnici žena, která byla matčinou kamarádkou a měla na děti pravděpodobně dohlédnout. To se ale nedělo. V bytě byla špína a zápach, děti byly okamžitě přesunuty do Klokánku. Předtím, než začala rodina bydlet v domě, bydleli všichni nějaký čas s přítelem matky. Ten je ale bezdomovec, proto museli všichni žít v jeho autě. On sám nechápal, co je na tom špatného. Když se matka vrátila domů z nemocnice a zjistila, že její děti byly odvedeny, vůbec jí to nevadilo. Sama se nedokázala pořádně postarat ani o nově narozená miminka.

Děti v Klokánku musely projít chybějícími zdravotními prohlídkami, bylo jim dáno nové oblečení, začaly se učit základní hygienické návyky, jako je mytí rukou po toaletě a večerní čištění zubů. Nakonec si zvykly na nové prostředí a rozpovídaly se pořádně o tom, jak s matkou žily ve špíně a jak z okna posílaly každý večer jídlo matčině příteli, který si sám nedokázal obstarat nic.

Týden po návratu do domu byly matce odebrány i další dvě děti. Neuměla se o ně postarat kvůli svému mentálnímu postižení. Podle informací místních vzala miminka do kočárku ven, kde s nimi byla celý den, aniž by je nakrmila. Navíc byla zima a pršelo. Proto byla miminka přesunuta do kojeneckého ústavu a později do dětského domova. Dětský domov čekal nakonec i pět dětí z Klokánku. Navíc sociální pracovnice zjistily, že žena už dříve dvě děti měla, a i ty měly stejný osud. Celkem tak zvládla porodit devět dětí a úspěšně se nepostarala bohužel ani o jedno. (red)

Komentáře

Za devatero horami a devatero lesy žil byl stát a OSPOD, kde tety kafíčkovaly a určitě si stihly i nakoupit v pracovní době. Tety z OSPODu obtěžovaly slušné rodiče, a znepříjemňovaly jim život. Styk se slušnými lidmi je bezpečný, neutrpí se při něm bebíčko či problém, a snadno se takto OSPODem předstírá užitečná činnost.

Mezitím Klokánek vypráví pohádku o zlé mamince, kde OSPOD a sociální pracovnice si 12 let (!!!) nevšímal toho, jak a kde Lucinka žije!

Hodný OSPOD a hodný Klokánek, milé děti, jsou natolik hloupí a naivní, že nás zásobují pohádkami, ve kterých se UPŘÍMNĚ DIVÍ, že MENTÁLNĚ RETARDOVANÁ maminka (IQ pod 70) nepečuje BEZ DOZORU o dítě stejně dobře, jako maminka s intelektem v pásmu průměru. Proboha, takové sociální pracovnice s tímto upřímným divením a nekonáním je zločinec na dětech! (Nebo genderově vyváženě: zločinkyně.) Má podat výpověď, a neničit děti a jejich životy!

Mentálně postižený člověk NEMŮŽE bez dozoru vychovávat děti. Alespoň je potřeba sociálními pracovnicemi je kontrolovat! Ale hlavně, že si sociální pracovnice nerušeně popovídaly v kanceláři u kafíček. A pak dští síru a oheň o zlých maminkách.

Napsal jsem už několik příspěvků pod pohádky Hanse Christiana Andersena o klokánkových příbězích. Jsem psycholog, a když čtu ty příběhy, tak se děsím, jak veřejně sociální pracovníci o sobě píší s klidem, že špatně dělají svou práci.

Mentálně retardovaný člověk má prostě omezené možnosti a schopnosti. Nemůže za to. Od toho si platíme sociální pracovnice, aby dohlédly už preventivně na to, že výchova dětí u nich bude v pořádku!

Ještě jednou: Sociální pracovnice mají zaručit, že děti budou v pořádku, nejsou to testerky na kávu, ani generátory plaček z zlých maminkách, co jim bůh nenadělil IQ. Jsou tu pro děti, ne pro sebereklamu o své andělské tváři!

Proč mentálně postižené ženě, která umí jen rodit děti jak na běžícím pásu, a které pravděpodobně zdění genetickou výbavu po své matce, není úředně nařízena kastrace?
A co dělaly sociální pracovnice, když ani neznaly u své klientky počet skutečných dětí?
Naše práva jsou čím dál víc oklešťována.Normální rodiče jsou si vědomí, jak je náročné dnes dětem dát výchovu, vdělání i materální zabezpečení, proto volí počet dětí podle svých možností.
Proč mentálně retardovaní, asosiálové a různě nepřizpůsobiví, žijící jen z ořídavků na děti, mají právo do nekonečna rodit? A teď nemám na mysli ůvahu, kolik to stát stojí financí.
Mám na mysli především to, že inteligence našeho národa klesá.Jakoby nestačilo to, že úroveň školství jde rapidně dolů. A nebo je to záměr, připravit se na generaci polovdělanců a blbů?

Poslat nový komentář