Příběhy klokánkových dětí. Psychicky nemocná máma týrala Natálku přehnanou čistotou

ilustrační foto pixabay

Do Klokánku přišla poté, co byla její maminka hospitalizována na psychiatrii, aby se dostala ze svých problémů. Měla totiž strach z bacilů, dívenku často nepouštěla ani do školy, dokonce ji nutila se mýt až pětkrát denně. Medvídek, kterého Natálka odmítala pustit z ruky, byl ušitý z pláštěnky, aby se s ním mohla dívka koupat. Trvalo dlouho, než si zvykla na nový styl života.

Maminka Natálku naučila, že nic syrového se nejí. Proto se dívka před každým jídlem ptala, jestli maso prošlo dostatečným varem. Odmítala jablka, mrkev i okurky. Zlákat se nechala jen na meloun. „Ten měl tvrdou slupku, která ovoce chránila,“ vysvětlují tety. „Matka jí také vysvětlila, že by si spodní prádlo měla měnit každé dvě hodiny. Do školy ji nepouštěla kvůli bacilům,“ dodávají. I když to trvalo poměrně dlouho, Natálka se nakonec naučila jíst všechny potraviny a pochopila, že nic se nemá přehánět.

Problém ale nastal, když o ni začal mít zájem její biologický otec. Natálčin otec se s dcerou roky nevídal, výživné na ni platil jen velmi nepravidelně. Když se ale doslechl, že je dívka v Klokánku, prohlásil, že ji nenechá žít s bláznivou ženou. Natálka plakala, kdykoli slyšela jeho hlas. Tvrdila tetám, že když byla malá, její otec maminku bil. To se ale nepotvrdilo, odešel od rodiny sám od sebe, když byly dívce jen tři roky. Nakonec otec Klokánku řekl, že jeho přítelkyně čeká třetí miminko a doma by pro Natálku neměli místo.

Všechno tak dobře dopadlo. Dívku si zpět domů mohla vzít maminka, která se se svými psychickými problémy ambulantně léčí. (red)