Příběhy klokánkových dětí. Nejsi kluk, trestala jednoroční Karolínku matka
Ani ne roční holčička byla do Klokánku přivezena po pobytu v nemocnici. Na sobě měla pyžamo, které jí bylo veliké, ležela nehnutě v postýlce a na svět se dívala vyděšenýma modrýma očima. Byla podvyživená a na těle měla četné modřiny. Právě z tohoto důvodu se o případ začal zajímat orgán sociální péče. Při pravidelné kontrole u lékaře totiž byl zjištěn výrazný úbytek na váze. Společně s podlitinami to pro lékaře znamenalo nutnost zavolat sociálku.
Karolínka žila v rodině s dalšími čtyřmi sourozenci. Jenže k těm se její matka chovala zcela jinak než k ní. Měla s chlapci mnohem lepší vztah, holčičku zanedbávala a trestala ji, ačkoli ve svém věku nemělo děvčátko tušení, co provedlo špatného. Po hospitalizaci v nemocnici přibrala za pět dní Karolínka dva kilogramy. Bylo jasné, že se do péče k matce vrátit nemůže, proto nakonec skončila v Klokánku.
Pečující teta s ní trávila doslova každou minutu, dívka byla přítulná, neustále chtěla její blízkost. V péči klokánčí tety prospívala Karolínka jedna radost. Zpočátku se sice trochu bála ostatních dětí a odmítala si hrát s hračkami, brzy ale přišla na to, že tady jí nikdo nebude ubližovat. Po čase se naučila pomalu chodit, později už pobíhala kolem s energií a radostí.
Po necelém půlroce našla Karolínka novou rodinu. Už se ani trochu nepodobala smutnému děvčátku, které se bojí světa. Utíkala s novou rodinou po svých a křičela na tety veselé „Ahoj.“ (red)

Komentáře
Šikanující rodič?Zamezit dalším potomkům.Klokánky pak nebudou potřeba a ušetří všichni.
Poslat nový komentář