Na svobodu zamířily dvě poštolky s kalousem

ilustrační foto

Další fotky: 

Drahoš Kňourek buduje stanici už devátým rokem. Rozlehlá zahrada jeho domu se zaplnila voliérami, jezírko je určeno pro vodní ptactvo. „Handicapovaným živočichům se věnujeme od roku 2004. Pokrývali jsme území Prostějova, Vyškova, Slavkova a Bučovic, dnes jezdíme i na Přerovsko a Olomoucko," vypočítal Kňourek.

Stanicí prošla řada čtyř i dvounohých marodů. Zatímco většina z nich se vrátila do přírody, někteří zůstanou navždy, jako např. samice výra velkého. Statná příslušnice rodu Bubo bubo už zde kvůli těžce zraněnému křídlu dožije.

Lidé jsou všímaví

„Počet zvířat každým rokem narůstá. Není to tím, že by jich bylo poraněných víc, jen lidé jsou všímavější,“ usmívá se zvířecí zachránce. Lidé v mnoha případech touží vypustit zvíře, které objevili, sami. Přináší jim to uspokojení ze záchrany života, byť zvířecího.

„Největším nebezpečím pro ptáky jsou auta a dráty elektrického vedení. Naštěstí se sedmdesát procent z nich podaří uzdravit. Něco uhyne, něco zůstane u nás,“ dodává Drahoš Kňourek. Mimo stále většího počtu poštolek a káňat se ve stanici objevují labutě, kosi, drozdi, rorýsi a nejrůznější druhy sov.

Spolupráce se strážníky

Nejčastějšími "dodavateli" zvířecích marodů jsou prostějovští strážníci. Každoročně předají do Němčic na čtyři desítky různě poraněných ptáků. „Lidé nám volají velmi často, nedávno jsme do Němčic předávali hned tři mladé ptáky v jediný den. Nejdříve jsme jeli na letiště pro káně s pochroumaným křídlem, vzápětí jsme odchytili mladou sovu, která spadla ze stromu v ulici V polích. V jedenáct večer to byla další sova, tentokrát odchycena v Brněnské ulici," vypočítala poslední úlovky strážník Jana Adámková.

Všichni tři mladí ptáci, kteří se vrátili na svobodu, pocházeli právě z odchytů městských strážníků.

(red)

Foto Iris Prostějov, archiv PVnovinky, MP Prostějov