Starý Prostějov. Pivovar

Vydáno: Pá, 02/05/2021 - 07:25

Foto ber, pivovary.info

Další fotky:

Tradice prostějovského pivovarnictví sahá až do 14. století, kdy na prostějovském rynku vařilo a šenkovalo pivo 31 krčemních domů. Do roku 1633 to již bylo 69 právovárečných domů. Správou města bylo dbáno na to, aby se všude vařilo pivo stejné kvality. Právo vařit a čepovat pivo bylo výsadou měšťanů, vlastnících výsadní domy na náměstí. Jedním z nejstarších dochovaných krčemních domů je hostinec U černého orla, později hostinec Pod žudrem, který v roce 1499 získal výsadní právo vařit a čepovat pivo.

Hospodářský spolek prostějovský založil Akciový pivovar v Prostějově na jaře roku 1897, v prosinci téhož roku ho otevřel. Vyráběna byla piva 10ti a 12ti stupňová, světlá, tmavá a speciální tmavé pivo 16ti stupňové zvané Černozdroj, a to výhradně z výtečného hanáckého ječmene. Pivo se těšilo pro svou výbornou jakost velké oblibě. Pivovar prošel od svého založení mnoha změnami, týkající se vlastníků i svého názvu. V roce 1944 byl uzavřen, provoz byl obnoven až v roce 1946 zásluhou zaměstnanců pivovaru, kterým se podařilo doplnit zařízení ztracené během odstávky. Vyhláškou ministryně výživy byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn. Začlenění k podniku Hanácké pivovary n.p. Přerov se uskutečnilo v roce 1952, avšak již v roce 1953 patřil pivovar pod nově vzniklou společnost Olomoucké pivovary n.p. Po zániku tohoto podniku v roce 1955 byl pivovar znovu začleněn do podniku Hanácké pivovary n.p. a v roce 1960 do společnosti Jihomoravské pivovary n.p. Brno. V této době dosáhl pivovar ročního výstavu 100 000 hl piva. Jihomoravské pivovary n.p. byly v roce 1989 přeměněny na Pivovary s.p. Brno, k 1. lednu 1991 z nich pivovar vystoupil. Byl založen samostatný podnik Pivovar Prostějov s.p., který byl 1. května 1992 transformován na akciovou společnost Pivovar Prostějov a.s. Pivovar své pivo v 90. letech prodával pod názvem Ječmínek, což bylo odvozeno od moravského krále Ječmínka, který podle Starých pověstí českých pobýval na chropyňském zámku a byl patronem všech sládků.

Výstav pivovaru v roce 1994 byl kolem 100 000 hl. Export činil 20 % produkce a směřoval do Ruska, Kazachstánu, Azerbajdžánu, Rumunska, Polska, Maďarska a na Ukrajinu. V roce 1995 vyráběl pivovar sedm druhů piv - světlou 10 %, 11 %, 12 % a 14 %, dia světlé i tmavé a nealkoholické. Hrozba konkursu visela nad pivovarem od května 1997. Majoritním vlastníkem pivovaru, zatíženého 90miliónovým dluhem, se v září 1998 stal podnikatel Jiří Petr, který se rozhodl, že tradiční výrobu prostějovského Ječmínka obnoví. Na počátku roku 1999 začal jednat se zahraničním investorem, jenž by podnik zachránil. Pivovar doplatil nejen na špatné hospodaření, které firmě přineslo milionové dluhy u bank a dodavatelů, ale i na ztrátu dobré pověsti. Minulý management potřeboval peníze, a tak pivo pustil na trh o dva až tři týdny dříve, než měl. Nebylo pak dobré a zákazníci se od pivovaru odvrátili.

Krajský obchodní soud v Brně 2. 7. 1999 svým usnesením prohlásil konkurz na majetek dlužníka Pivovar Prostějov a. s., Prostějov, Vrahovická 57. I když se časem zájemce o obnovení výroby piva ukázal, k realitě se nedopracoval. Dnes pivovar slouží jako sídlo několika firem, k pěnivému moku ale nemá vztah žádná. (Zdroj pivovary.info)

Názvy prostějovských piv před rokem 1990

Pito (světlé nealkoholické)

Baltazar (tmavé výčepní, dia; alk.: 4,4 %)

Záhořan 11 % (světlý ležák)

Košíř 12 % (světlý ležák)

Prostějovský ležák 12 % (světlý ležák; alk.: 5,0 %)

Prostějovský Ječmínek 14 % (světlý ležák; alk.: 6,0 %)

Prossnitz Lager (světlý exportní ležák; alk.: 4,5 %)

Prostějovská 10 % (světlé výčepní)

Haná (světlé výčepní, dia; alk.: 4,4 %)