Kříž na památku jezdecké srážky u Čechůvek opět v plné kráse

Foto MMP

Další fotky: 

Rakouská Severní armáda, poražená Prusy 3. července 1866 v bitvě u Hradce Králové, ustoupila spolu se spojeneckým saským armádním sborem k Olomouci. Ráno 14. července se vydaly dva rakouské armádní sbory (II. a IV.) na pochod od olomoucké pevnosti k Vídni. Jejich boční záštitu tvořilo saské jezdectvo, z něhož okolo 14. hodiny dojela ke Kralicím a Čechůvkám 1. eskadrona rytmistra Bodemera a 2. eskadrona rytmistra Gentheho ze 3. jezdeckého pluku.

V odpoledních hodinách téhož dne byl již Prostějov obsazen předvojem pruského vojska a směrem k Vrahovicím byla vyslána 2. eskadrona 1. tělesného husarského pluku č. 1 pod velením rytmistra von Winterfelda, kterou měly následovat další dvě husarské eskadrony.

Okolo 16.30 hodin projeli pruští husaři Vrahovicemi a narazili na první saské jezdce od 1. eskadrony rytmistra Bodemera, kteří na pruské husary vystřelili salvu z karabin a stáhli se k Čechůvkám, kde se uspořádali do linie. 

Rytmistr Winterfeld svou eskadronu také rozvinul k boji a ihned vyrazil do útoku. Sasové nejprve na pruské husary vystřelili z karabin a poté se jim rozjeli v ústrety. Došlo ke krátké, ale prudké srážce v místech, kde dnes stojí kříž připomínající tuto událost.

Prudkým náporem pruských husarů byli Sasové zatlačeni ke Kralicím a nakonec byli zahnáni až k Biskupicím, čímž celá srážka skončila. V tomto krátkém, ale značně krvavém boji Prusové ztratili 20 husarů (dva z nich padlé, zbytek zraněných) a 25 koní. Sasové přišli o 32 mužů (raněných a zajatých) a 27 koní.

Kříž u Čechůvek byl postaven v roce 1869 a původně stával u zatáčky silnice Prostějov – Dub nad Moravou, při její rekonstrukci a rozšiřování v roce 2004 byl ale přenesen na současné místo. Na jeho stavbu přispěl sumou 20 zlatých anonymní dárce, účastník onoho jezdeckého boje z roku 1866. V okamžiku ohrožení svého života totiž učinil slib, že pokud z boje vyvázne živý, postaví na tomto místě kříž. Nikdy se nepodařilo vypátrat totožnost tohoto dárce, a tak nevíme, zda to byl saský jezdec, nebo pruský husar.

Původně byl vrcholový kříž na pískovcovém podstavci z roku 1869 železný a v zadní části zpevněný vzpěrou. Někdy v průběhu druhé poloviny 20. století byl nahrazen masivním litinovým křížem, a ještě později křížem pískovcovým.

V roce 2008 přistoupilo město Prostějov k celkové rekonstrukci této památky, při níž byla u paty kříže umístěna pamětní deska s textem vysvětlujícím důvody vzniku kříže.

V letošním roce se město Prostějov opět pustilo do opravy této jedinečné památky a v červnu 2025 byla její horní část odvezena do restaurátorské dílny. Zbytek kříže byl restaurován na místě, přičemž bylo zvýrazněno písmo nejen na samotném kříži, ale i na desce u jeho paty. Nyní se kříž opět skví v celé své kráse a je důstojnou připomínkou krvavého boje, k němuž v průběhu horkého léta roku 1866 u Čechůvek došlo. Jeho letošní kompletní opravou město Prostějov opět dokázalo, že mu není lhostejný odkaz předků, a že pečuje i o tyto drobné památky, rozeseté v krajině, které jsou nedílnou součástí našeho historického dědictví. Rád bych za Komitét 1866 poděkoval představitelům města Prostějova za financování opravy tohoto kříže a také všem, kdo se na tomto záměru jakkoli podíleli. Velmi si toho vážíme!

(Zdroj i foto: Jiří Synek, Komitét)