OBRAZEM: Klášterní zahrada by mohla být veřejným parkem

Vydáno: Čt, 05/02/2019 - 19:32

Foto ber

Další fotky:

Olomoucké arcibiskupství chce v bývalém klášteře Milosrdných bratří v Prostějově vybudovat domov pro pacienty s roztroušenou sklerózou. Ambiciozní projekt je ve stádiu příprav, podle arcibiskupství by měl přijít na 200 milionů korun. Součástí smělých plánů je i zpřístupnění zahrady v areálu bývalého kláštera. Využívali by ji klienti domova i obyvatelé a návštěvníci Prostějova. Město Prostějov ale nápad z roku 2017 nepodpořilo.

Hektarovou zahradu zatím obývají ovečky, stojí zde barokní hřbitovní kaplička a roste pár jehličnatých a ovocných stromů. I zahrada by měla podle manažera charitního projektu obnovy kláštera Jiřího Suchánka projít rekonstrukcí. Zároveň by se mohla otevřít obyvatelům města. Leží totiž přesně v místě, které by propojilo dvě náměstí. „Mohla by to být třeba pro maminky s kočárky, s dětmi, taková rekreační zahrada. Děti z mateřské školky by sem mohly chodit na pískoviště, udělali bychom tu pro ně houpačky. V roce 2017 jsme po městu chtěli dvě věci. Zajištění bezpečnosti Městskou policií Prostějov a finanční příspěvek na osvětlení," dodal Suchánek, podle kterého tehdy jednání skončila neúspěchem.

„Máme tady zeleň na náměstí, Smetanovy sady, před divadlem park, náměstí Spojenců. Tato zahrada by byla součástí jedné trasy zeleně. Otázkou je, jestli by tam byl tok lidí,“ konstatoval tehdejší náměstek primátorky Zdeněk Fišer, podle kterého by bezpečnost měl zajistit majitel pozemku.

"My jsme tam kdysi se školou chodili v rámci vyučování na tzv. pozemky. Zahrada to byla krásná, tichá, vůbec nebylo znát, že je vlastně v centru města u jedné z nejrušnějších křižovatek. Její zpřístupnění bych určitě uvítala," konstatovala Milada Nováková.

Zahradu v roce 2014 památkáři zařadili na seznam kulturních památek. „Zahrada s bývalou hřbitovní kaplí je integrální součástí jedinečně dochovaného klášterního komplexu v regionu střední Moravy. Jedná se o nejstarší konvent milosrdných bratří na historickém území Moravy. Na rozdíl od samotného objektu kláštera však doposud nebyla kulturní památkou,“ uvádí památkáři. (ber)