Krasavec šeřík umí léčit

Foto ber

Plod, kůra a listy obsahují látku syringin, která u citlivých jedinců může vyvolat podráždění a alergickou reakci. Syringin může podráždit i sliznici. Šeřík také může v době kvetení způsobovat pylové alergie. Je tedy vhodné před prvním léčebným použitím šeříku zkusit jen malé množství, zda nebudeme reagovat na šeřík patologicky.

Šeřík má anestetický  efekt -  lze jej použít proti bolesti – u neuralgií, bolestí zad, kloubů, bolestí hlavy.  Má také účinek antikonvulzivní – proti křečím. Podáváme jako doplňkovou terapii při epilepsii či jiných křečích.

Při bolesti hlavy lze zkusit přiložit mírně zmačkané listy šeříku na bolavá místa na hlavě (čelo, spánky či zátylek), ponechat 15-30 minut.

Obklady ze šeříku lze také používat na zlepšení zraku.

Šeřík působí jako expectorans - podporuje vykašlávání. Čaj z květů býval používán při černém kašli, nachlazení, chřipce, ale i tuberkuloze.

Lze podávat i u astma bronchiale. Podáváme formou nálevu z květů.

Šeřík působí diureticky – močopudně. Při zánětu ledvin je doporučován nálev z listů.

Z šeříku si můžeme vyrobit pleťovou vodu, která má adstringentní, stahující, protizánětlivé a čistící vlastnosti.

Působí i při léčbě impotence, průjmů a nadýmání.

Šeřík (Syringa vulgaris) patří do čeledi olivovníkovitých. Pochází původně z Balkánského poloostrova. V Evropě se poprvé objevil v 16. století. Událost, kdy se  objevil v evropských zahradách, kam byl přivezen z tehdejší Osmanské říše, se datuje přesně na rok 1566. Údajně byla rostlina dovezena přímo z Konstantinopole do Vídně císařským velvyslancem Oghier Ghislain de Busbecq. Postupně se v Evropě stal velmi populární a byl šlechtěn. Lidé, kteří migrovali do Evropy, si také přinesli z Balkánského poloostrova keře s sebou, aby měli po ruce kousek domova. Šeřík býval pěstován v blízkosti obydlí nejen kvůli jeho kráse a vůni, ale také protože se věřilo, že tam, kde jsou keře šeříku, nebudou zlí duchové. Šeřík přináší také štěstí a mír. (ber)