Přijíždí svatý Martin. A s ním tradice

ilustrační foto koláž ber

Svatomartinská husa se na pekáč dostala za trest

Dozlatova upečená křupavá kůrčička, skvělé zelí, ještě lepší knedlíky a neodolatelná vůně, která vás rozhodně nenechá chladnými. Pečená husa na svátek svatého Martina je českou tradicí, která rozhodně stojí za to.

Na pekáč se prý husa dostala za trest. Jedna legenda praví, že husám se stalo na podzim osudné jejich kejhání při bohoslužbě. Údajně rušily slovo boží natolik, že zkrátka musely na pekáč. Druhá legenda souvisí přímo s postavou svatého Martina, který se před volbou na biskupa rozhodl skrývat a jako svůj úkryt zvolil husník. Jenže zrádné husy jej svým hlasitým kejháním prozradily. A tak skončily na pekáči. Ať už to bylo tak či onak, dodnes si na nich právě na svátek svatého Martina pochutnáváme.

Kde svatý Martin přišel k vínu?

Začátkem listopadu končila čeledi u větších sedláků služba a sjednávali si práci na další rok.  Některá vína ve sklepě byla tou dobou už připravená k pití a bývalo zvykem před koncem služby ochutnávat první vína z nové úrody. Sklizeň už byla v bezpečí pod střechou, blížil se klidný advent a předvánoční půst. Svatomartinské tak bylo vždy spojené s časem hodování a bujarého veselí

Tradice Svatomartinského vína se v českých zemích vyvíjela po staletí. Mladé víno získalo svůj název podle pravidelného otevírání vína na svatého Martina, patrona vinařů, tedy 11. listopadu. Označení Svatomartinské víno ve spojitosti s vítáním nového vína se začalo používat už v 18. století na dvoře císaře Josefa II.

Jaké je správné Svatomartinské víno?

V Česku se Svatomartinské víno smí vyrábět pouze z hroznů odrůd Müller Thurgau, Muškát moravský, Veltlínské červené rané, Modrý Portugal a Svatovavřinecké - tedy z odrůd, které časně dozrávají. Jako Svatomartinská totiž označujeme první vína daného ročníku, jež měla na dozrání jen několik měsíců. Právě díky mladosti získává víno charakteristickou lehkou barvu, silnou ovocnou vůni a svěžest v chuti. Svatomartinské víno může být v závislosti na odrůdě víno bílé, červené i růžové. Zajímavé je, že chuť, buket a další vlastnosti Svatomartinského vína poměrně spolehlivě napoví, jaká bude kvalita vína v daném roce celkově.

Kdo byl svatý Martin?

Martin z Tours je jedním z nejznámějších a také nejoblíbenějších svatých. Patří mezi první "nemučedníky", kteří byli církví prohlášeni za svaté. Světec se narodil v roce 316 (někdy se udává i rok 317) v římské provincii Panonie ve městě Sabaria (území dnešního Maďarska). Jméno získal po bohu války "Martovi", protože jeho otec, vysloužilý římský voják, si velmi přál, aby syn navázal na jeho vojenskou minulost. Ještě za Martinova útlého dětství se rodina přestěhovala do Pavie v severní Itálii, kde Martin strávil většinu svého mládí. Poprvé se tu setkal s křesťanstvím a jeho učení ho velmi oslovilo. Obdivoval a vzhlížel k poustevníkům z Egypta a Sýrie, o kterých se tradovaly nejrůznější příběhy.

Martinovi rodiče však synovo nadšení a touhu po skromném životě v osamění nijak nesdíleli, a tak byl chlapec už v patnácti letech odveden do armády. Ačkoli se Martin nikdy nechtěl stát vojákem, plnil vojenské úkoly spolehlivě, oddaně, ale i s notnou dávkou odvahy. I proto byl nakonec povýšen na důstojníka a převelen k císařským gardistům. Následně vojensky působil ve Francii, kde strávil největší část svého života v uniformě. Martin byl spravedlivým a čestným vojákem a svou víru ctil i v armádě. Podle legendy žil ve skromnosti a úctě ke všem lidem, ke svému otroku se údajně choval stejně jako ke svému bratrovi. Martin roku 339 přijal křest a rozhodl se zasvětit svůj život Bohu. Roku 372 se stal biskupem, ovšem i tak žil stále velice skromně v chatrném domku poblíž řeky Loiry. Tam nakonec vzniklo i opatství Marmoutier.

Svatý Martin zemřel v 81 letech v Candes u Tours. Stal se patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů a nejčastěji bývá zobrazován na koni s půlkou pláště a stojícím žebrákem.

A pro zajímavost - Martin na bílém koni nejezdil!

Skutečný Martin z Tours vůbec nejezdil na bílém koni, jedl a žil skromně. Proto je na pováženou, proč je právě s jeho jménem spojováno jídlo a pití.

Legenda o bílém koni, na kterém Martin přijíždí a veze s sebou první sníh, vznikla docela prozaicky. Lidé si během let jednoduše všimli, že vždy kolem svátku svatého Martina první sníh skutečně přichází; propojili tak jeho jméno s bílým koněm, symbolizujícím první sněhové vločky. (ber)