Vojenský lékař Pavel Lysák dostal cenu za statečnost

Major MUDr. Pavel Lysák při převzetí Ceny za statečnost. (zdroj: army.cz)

„Touto cenou by měli být vyznamenáni všichni vojenští lékaři a zdravotníci, kteří se zúčastnili zahraničních misí, a to nejen v Afghánistánu, ale i v jiných krizových oblastech. Mnohdy pracovali v podmínkách, které si v tuzemsku dokážeme jen těžko představit, a pokaždé odvedli profesionální výkon. Já jsem pouze jedním z mnoha takovýchto lékařů. Považuji to za kolektivní ocenění,“ uvedl Jiří Lysák pro vojenský časopis A report po lednovém převzetí ceny.Lysák byl jako vojenský lékař nasazen do tří misí.  Nejprve tomu bylo v rámci první (srpen 2008 až leden 2009) a poté třetí (srpen až prosinec 2009) rotace v operaci Enduring Freedom, kde Český kontingent speciálních sil plnil stanovené úkoly, včetně průzkumu, ze základny Camp Prostějov v Kandaháru. V roce 2011 byl mjr. Lysák příslušníkem úkolového uskupení 601. skupiny speciálních sil z Prostějova v misi ISAF, jehož výchozí destinací byl Jalalabad. Doordinoval, a za chvíli přiletěla raketaZatímco v rámci prvních dvou operací poskytoval svoji pomoc při méně vážnějších zraněních a úrazech, a měl tak i čas na ošetření místního obyvatelstva, při poslední misi byl nasazován i na nebezpečnější místa. „Na předsunuté základně bylo nebezpečí všude. Výjimkou nebyly dny, kdy nás protivník ostřeloval. Nikdy jste nevěděli, zda bude situace eskalovat. Jednou u kávy jsme si pochvalovali, že už sem dlouho nic nepadlo, a chvíli na to vybuchl nedaleko od nás granát. Největší štěstí jsem měl, když jsem odešel z ordinace a místo, kde jsem deset minut předtím seděl, zasáhla raketa. Časem se na to dá zvyknout,“ popisuje Lysák, který u 601. skupiny speciálních sil z Prostějova působil v letech 2005 až 2012. Loňského roku přešel na pozici vedoucího lékaře oddělení standardní péče k 6. polní nemocnici, která je v podřízenosti Nemocniční základny s velitelstvím v Hradci Králové. Aktivní vojenskou kariéru mu však překazila zlomenina nohy. „Zranění mi neumožňuje plnohodnotný fyzický výkon. A zastávat funkci, aniž bych byl způsobilý k nasazení, je pro mě i pro armádu kontraproduktivní,“ vysvětluje. Přesto však s lékařskou činností skončit nechce. „Pro mě to není konec světa. Profesí zůstanu jako lékař a začnu novou etapu života bez uniformy. Stejně bych jednou z armády odešel. Dnes už je to o kontraktech na tu či onu dobu. Sedět v ordinaci do pětašedesáti, pak zhasnout a odejít do starobního důchodu není moje vize. Samozřejmě že mi budou některé věci strašně scházet, ale s tím nic nenadělám,“ uzavírá Lysák pro vojenský magazín.(zkl)