Co týden dal (8. - 14. prosince)

Co týden dal (8. - 14. prosince)
ilustrační foto

Máme stříbrnou neděli a u většiny z vás jistě voní perníčky a vánoční cukroví. Já jsem měla "cestovní" víkend. Na otočku jsme se vypravili do Prahy, protože snacha přišla s úžasným nápadem - na oslavu synových narozenin svolat do jedné hospůdky jeho nejbližší přátele, sourozence a samozřejmě i rodiče z Moravy, ale tajně. Tak, aby oslavenec nic netušil. A protože miluju tak krásně střelené nápady pro radost, nemohla jsem ji v tom nepodpořit. Odměnou nám bylo překvapení i radost...Nicméně zpět jsme spěchali hlavně proto, abych vám i dnes mohla naservírovat zprávičky uplynulého týdne...

Když jsme u těch krásných i trochu střelených nápadů, které mají za cíl udělat někomu radost, musím se zmínit o nápadu Japonky Tsukimi Ayanové. Když se po letech vrátila do rodné vesnice Nagoro na ostrově Šikoku, zamrzelo ji, že stárne a vymírá. Začala ji tedy zabydlovat látkovými panenkami v životní velikosti. Některým z nich se snažila dát podobu skutečných lidí, kteří tu kdysi žili. A tak tu v parku posedávají babky na lavičkách, u řeky sedí rybáři, ve škole pozorně naslouchají hadrové děti své učitelce... Tsukimin plán se splnil... Nagoro opět ožilo, a to turisty, kteří obdivují jeho látkové obyvatele. Není to skvělý nápad?

Jednomu hazardnímu hráči u vídeňského soudu přálo štěstí. Díky rozsudku dostane zpátky velkou část peněz, které během několika let promrhal na hracích automatech. Konkrétně jde o částku 437 950 eur (v přepočtu téměř 12,1 milionu korun). Žalobce uspěl s argumentem, že kvůli závislosti na hraní nebyl příčetný. No nazdar, to až se dozví čeští gambleři...

Policie v Pákistánu vyšetřuje vraždu šedesátileté ženy, jejího manžela, dvou dcer a syna z města Athara Hazari. Rodinu podle svědectví jediné dcery, která masakr přežila, měli vyvraždit mačetami příbuzní z matčiny strany. Prý šlo o pomstu za to, že si před lety proti vůli své rodiny vzala bratrance, do něhož byla zamilovaná... Lidská zloba a nenávist přežije věky... Věřili byste, že něco takového je možné na počátku třetího tisíciletí?

Sedmačtyřicetiletý muž v Chebu bránil svou milou se zbraní v ruce. Když ji jeho známý urážel, vytáhl pistoli a střelil ho do nohy. Nyní mu za tento čin hrozí až deset let vězení. Zprávy nic neuvádějí o tom, jak na jeho čin reagovala ona žena, o jejíž čest tu šlo. Co myslíte, bude na svého zastánce takovou dobu čekat?

Na pražské náplavce v pátek vlály dětské pleny s napsanými vzkazy. Den po rozhodnutí evropského soudu pro lidská práva, které se týkalo porodů, se na happeningu sešly ženy bojující za širší práva těhotných žen, rodiček a matek. Diskutuje se o porodech doma, porodech do vody, porodech tak či tak. Důležitá je ale možnost svobodné volby a lidský přístup všech, kterých se problém týká. Podle mého názoru žádný úředník dobře rozhodnout nemůže...

"Paraziti jsou naši přátelé," tvrdí jeden český vědec, světový parazitolog, profesor Julius Lukeš. Kvůli výzkumu snědl i vajíčka tasemnice. Zkusil i průjmové prvoky a nechal se píchnout mouchou tse-tse. Prý jsme parazity, kteří s námi žili v našem těle od nepaměti, vyhnali ven moderními léky. A teď je náš imunitní systém tak zmatený, že si vymýšlí věci, které by dělat neměl. No, nevím jak vy, ale já tasemnici opravdu nemusím...

Španělské úřady rozbily sektu, jejíž guru podle místního tisku sexuálně zneužíval členky s tvrzením, že jeho sperma jim dodává Kristovo tělo a tak je očišťuje. Kromě toho vedení organizace, která má asi 400 členů, čelí podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků. Prostě guru, jemuž sebevědomí skutečně nechybí...

Příště se setkáme na Zlatou neděli. Přeji vám, ať máte krásný týden.

Olga Katolická

Poslat nový komentář