Tip na výlet: Lednice

ilustrační foto

Další fotky: 

Zámek Lednice

Lednický zámek, stejně jako celé panství, patřil po staletí rodu Lichtenštejnů, kterým sloužil jako „rekreační chata“. Osmitraktový objekt je postavený v duchu tudorovské neogotiky. Zámek se pyšní rozsáhlými sbírkami, skvostné je dřevěné obložení stěn a schodiště.

Lichtenštejnové sem jezdili na léto, avšak to jim nebránilo vybudovat v interiérech topení, luxusní umývárny, ložnice, jídelny a taneční sály. Přízemní prostory sloužily jako reprezentační sály, kam zvali hosty a přátele (dnes I. prohlídkový okruh – reprezentační sály). První poschodí bylo zařízeno k obývání (dnes II. prohlídkový okruh – knížecí apartmány), ve druhém měly své království děti (dnes III. prohlídkový okruh – obrazová galerie).

Zámek byl v roce 1996 zapsán na Seznam světového kulturního bohatství UNESCO.

Minaret

Minaret v zemi křesťanů! Mezi místními se traduje pověst, podle níž tu chtěl velký mecenáš umění Alois Josef I. původně postavil kostel. Ale nějak se s poddanými neshodl na místě stavby, pohádali se – a výsledkem je škodolibá knížecí pomsta: islámský symbol. Někdo tvrdí, že tu měla stát celá mešita, čehož jsme se prý nedočkali jenom díky pohyblivým pískům.

Pravděpodobně na legendě není mnoho pravdy; však byly v okolí i turecké lázně, švýcarský most a čínské paláce. S nápadem udělat rozhlednu „po islámsku“ snad přišel samotný architekt Josef Hardmuth, autor moderní tužky, kterému minaret tvarem připomínal životní vynález. Náklady na stavbu se vyhouply k milionu zlatých.

Minaret měří skoro 60 m a na jeho horní ochoz vede 302 schodů a je z něj vidět park, Pálava, Bílé Karpaty a dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni. Podlahy i zdi prostor zdobí maurské kresby a nápisy.

Janův hrad

Janohrad leží v podivínském katastru a je vskutku podivný. Vypadá jako středověká zřícenina, přitom jej vystavěli na počátku 19. století; navíc stojí na bažinách. V období romantismu chtěl každý druhý šlechtic vlastnit pěknou zříceninu a když se mu to nepoštěstilo, neváhal si ji nechat postavit. Učinil tak i Jan Lichtenštejnský, jehož jméno hrad nese, a povolal za tímto účelem architekta Josefa Hardmutha. Aby byla iluze středověku dokonalá, vydal se Hardmuth poznávat skutečné ruiny hradů. Pochopil, že základem úspěchu je materiál, tak byly ke stavbě zdiva přivezeny kameny z nedalekého Velkomoravského hradiště Pohansko. Dbal na každý detail; třeba dřevěná schodiště udělal pravotočivá, jak bylo zvykem ve starých hradech.

Zámecký park a skleník

Těsně u zámku je skleník postavený v letech 1843 až 1845. Tvoří ho 52 tisíc kusů skleněných tašek ve tvaru rybích šupin. Uvnitř pěstovali Lichtenštejnové stovky druhů exotických rostlin. Nejstarší dřevina exotického Palmového skleníku bude slavit třísté, možná i čtyřsté narozeniny.

V okolí zámku a v parku poručili Lichtenštejnové postavit spoustu tzv. saletů, romantických orientálních a antických staveb zapadajících do upravené krajiny, nejznámější jsou chrám tří Grácií, Apollonův chrám, Reistna a kaple svatého Huberta. Všechny přímo zvou k návštěvě.

Lodní doprava a koňský povoz

K minetu či Janovu hradu se můžete dostat buď pěšky rozlehlým parkem, po vodě nebo vozem s koňským spřežením. Plavba po kanálech Zámecké Dyje je velkým zážitkem pro oko návštěvníka. Dyje svým tokem téměř kopíruje soustavu rybníků a na některých místech nabízí mezi vegetací krásné výhledy na Minaret. Kapitáni lodí doplňují plavbu poučným i zábavným výkladem historie Minaretu, života za Lichtenštejnů, popisují práce na ramenech Dyje i život zvěře v parku a v blízkosti řeky. A protože po letech ramena Dyje podrobně znají, upozorní například na ledňáčka sedícího na větvi nedaleko své nory na břehu řeky. Nádherně zbarvený drobný pták s modrými křídly a oranžovým bříškem oživí plavbu, zvláště, když ledňáčci nebyli k vidění pouze jednou. Stejně tak, když máte štěstí, uvidíte i činorodou bobří kolonii.

Uvidíte i vodní plochy s nepřístupnými ostrůvky, na nichž hnízdí a nad nimiž nepřetržitě létá množství ptáků, spoustu jehličnatých i listnatých stromů (některé exotické byly v minulosti dovezeny ze Severní Ameriky i Asie). Mimochodem, v zámeckém loveckém sále jsou vycpaní mořští orli, kteří v minulosti nad lednickými rybníky běžně létali.

K Janohradu a Minretu se můžete dostat i na voze s koňským spřežením. Klapot kopyt romantiku vyjížďky jen potvrdí.

A dvě dobré rady - rezervujte si prohlídky na webu, jen tak budete mí jistotu, že se do zámku podíváte. A na prohlídku areálu si vyčleňte celý den. I tak neuvidíte všechno. Celý lednicko-valtický areál je přímo stvořen k výletům. Těm se budeme věnovat příště. (ber)

Foto: ber