V ZOO Olomouc se těší z malých lemurů

Vydáno: Ne, 06/30/2019 - 07:59

Zprávy

ilustrační foto

Další fotky:

V rodinách lemurů si s porody nedají pokoj. S přírůstky přišly hned dva druhy poloopic. Vari černobílý a lemur běločelý. Vari je navíc lemurem, kterého v ZOO na Svatém Kopečku v Olomouci rozmnožují coby jediná zoologická zahrada ze všech unijních zoologických zahrad v republice. A 29. dubna se narodila hned dvě mláďata.

Olomoucká zahrada chová vari od roku 1990 a narodilo se v ní celkem 38 mláďat. Lemuři běločelí jsou s počtem mláďat a v délce chovu pak v těsném závěsu o jediné číslo - rok 1989 a 37 mláďat.

VARI ČERNOBÍLÝ - ZAJÍMAVOSTIKriticky ohrožený lemur vari patří mezi největší lemury. Ze všech lemurů je nejvíce plodožravý, současně je velmi důležitým roznašečem semen po pralese, čímž zajišťuje jeho obnovu. Taktéž přenáší pyl z květů národního stromu Madagaskaru - ravenaly madagaskarské. Pohybuje se převážně v korunách stromů, v nichž si za účelem rozmnožování staví i hnízda. V těch ponechává i mláďata, která při přesunu přenáší v zubech jako kočka. Každý vari má typické černobílé zbarvení kožichu, které je unikátem, neboť neexistují dva jedinci se stejnou kresbou.V pralesích severovýchodního Madagaskaru pro jejich ochranu před lovem byla zřízena rezervace Betampona, vysazeni byli i na ostrůvek Nosy Mangabe. Mláďata nosí matka na sobě, na boku v oblasti slabin. Samice bývají hnědé, případně hnědošedé, zato samci se pyšní bílým zbarvením hlavy.Jejich aktivita je největší po rozednění a za soumraku. Staří Římané nazývali duchy zemřelých, kvílejících v podsvětí, "lemuros". První Francouzi, kteří na Madagaskaru přistáli a uslyšeli naříkavé plačtivé hlasy, připomínající lidský nářek, dali jejím původcům právě toto jméno. Ve volné přírodě obývají pouze ostrov Madagaskar. Lemuři mívají problémy s termoregulací. Za chladného počasí se k sobě tisknou, aby se zahřáli. Mezi jejich typické znaky patří dlouhý ocas, kterým udržují rovnováhu při skocích. Živí se zejména lesními plody, ovocem, semeny a výhonky stromů, listím či hmyzem. Většině madagaskarských poloopic kvůli kácení deštných pralesů, lovu pro maso a úbytku životního prostoru doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě, na prahu vyhynutí. Porody mláďat jsou naplánovány tak, aby se v době jejich narození nacházelo dostatek kvalitní potravy, matky nestrádaly a měly dostatek mléka. Toto období nastává na začátku období dešťů. Žijí v rodinných skupinách složených z rodičů a mláďat různého věku. Na péči o narozené potomky se podílí celá rodina.

(Zdroj: ZOO Olomouc)