Česko slaví svůj nejmladší státní svátek, Den české státnosti
Dne 28. září 935 byl bratrem Boleslavem zavražděn přemyslovský kníže Václav, český světec a patron českého státu. Jako státní svátek se 28. září slaví od roku 2000.
Bratrovražda Česku přinesla národního patrona
Svatý Václav, třetí přemyslovský kníže, panoval pravděpodobně v letech 925 - 935. Byl vnukem prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje a světice Ludmily, která jej vychovávala. Vedle Cyrila a Metoděje a svatého Prokopa patří mezi nejvýznamnější šiřitele křesťanství v českých zemích. Podle pověsti to byl právě on, kdo v zemi také zavedl tradici pěstování vína. Často ohrožovaná území chránil tak, že císaři Svaté říše římské Jindřichu Ptáčníkovi platil tribut pacis, daň za mír, která se rovnala pěti stům hřiven stříbra a sto dvaceti volům. Za to si vysloužil kritiku svého mladšího bratra Boleslava.
Václav byl pozván na křtiny Boleslavova syna do Staré Boleslavi a zde byl 28. září ráno při cestě na mši bratrem Boleslavem a jeho pochopy Čestou, Hněvnou, Tirou a Tužou napaden a ubodán před dveřmi kostela sv. Kosmy a Damiána. Historické prameny se rozcházejí v otázce, kdy k bratrovraždě došlo, podle starších historiků zemřel kníže Václav v roce 929, jako konsensus byl stanoven pravděpodobnější rok 935.
Kult Václavovy mučednické smrti byl v Čechách velmi silný a vedl k jeho svatořečení začátkem 11. století. Velký význam mu přikládal i Karel IV. Nechal vytvořit české korunovační klenoty se svatováclavskou korunou a po českém patronovi nechal vysvětit také kapli v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, v níž jsou dodnes klenoty uloženy.
Po smrti začal být Václav uctíván jako svatý pro svou v legendách mu připisovanou zbožnost (vlastnoruční pěstování vína a obilí pro svaté přijímání, péči o chudé, nemocné, otroky a vězně, stavění kostelů, kácení šibenic, ničení pohanských svatyní apod.) a posmrtné zázraky. Později se stal symbolem českého státu, např. v Kodexu vyšehradském, na mincích nebo na Myslbekově pomníku.
Zajímavosti:
Při studiu sochy svatého Václava ve Svatováclavské kapli od Karlova dvorního stavitele Petra Parléře bylo zjištěno, že tvar Václavovy lebky odpovídá podobě, kterou dal Parléř soše, a předpokládá se, že měl při práci světcovy ostatky k dispozici.
V anglosaských zemích velmi populární vánoční koleda Good King Wenceslas vypráví právě o českém knížeti.
K postavě sv. Václava se vztahuje mnoho pověstí, podle jedné z nich spí ve středočeské hoře Blaník se svými rytíři a české zemi vyjede na pomoc, až jí bude nejhůř. (red)
Ilustrační foto: wikipedia

Poslat nový komentář