Nebojte se jít za svými sny, vzkazuje kulturista Drago

Foto archiv DH

Další fotky: 

Proč jsi vůbec  začal cvičit?

Celé dětství jsem byl stejný jako ostatní, zapadající do kodexu dnešní společnosti. Ze začátku jsem také opovrhoval lidmi, co se oddělí od „stáda“ a poté se ptá, jak se jim to povedlo, že se stali šťastnými a bohatými. Až po životních zkušenostech a pár pádech na dno jsem si uvědomil, že bez toho, abych se do něčeho opřel naplno a oddělil se od pomyslného „stáda“, nebudu mít nic. Cvičil jsem již od puberty, rekreačně a bez cíle. A tak jsem si řekl, proč si nedat cíl a zkusit ho dosáhnout. 

Proč zrovna kulturistika?

Spíše jsem cvičil tak všeobecně pro pocit a pro sebe. Ale potkal jsem jednoho známého kulturistu, který mi řekl, že mám geneticky dané tělo pro tohle odvětví sportu. A když vám to řekne takový formát, tak vám to uvízne v paměti.

Jezdíš na závody?

Patnáctého dubna tohoto roku jsem byl na svých prvních závodech v kulturistice v kategorii mužů. Jelikož mám více než 23 let, nemohl jsem startovat v juniorech. Skončil jsem čtvrtý z patnácti, jakožto nejmladší závodník v kategorii. Závodníci přede mnou byly až o deset let starší než já.

Čeho bys chtěl dosáhnout v tomto sportu?

Chtěl bych se stát ikonou tohoto sportu. A v budoucnu i profesionálem v odvětví kulturistiky. Vzorem pro mladé kluky a někdy být na plakátech na jejich zdech.

Co Ti změna životního stylu přinesla?

Především pohled na život, disciplínu, výdrž a odhodlání. Cítím se lépe. Lidé kolem mě si všímají změn a fandí mi. Když vidím kolem sebe lidi, kteří mají problém vyjít schody bez toho, aby se nezadýchali, tak je to k zamyšlení.

Co Tě mimo cvičení baví?

Rád hraji fotbal, plavu, čtu a hraji na počítači. Mám rád cestování, jak po Česku tak i zahraničí.

Bez čeho si nedokážeš představit život?

Bez přátel, rodiny, podpory okolí. To k životu potřebujeme, podle mě, všichni.

Máš pro naše čtenáře nějaký vzkaz?

Chtěl bych říct, aby se lidé nebáli jít za svými sny, ať už je to cvičení, fotbal, hokej, tenis nebo kariérní postup v práci. Každý máme své sny a také kolem sebe lidi, kteří nás v tom podporují anebo odrazují. Zbavte se těch, co vás odrazují a pokoušejí se vás stahovat na svou úroveň  a soustřeďte se na ty přátele, kteří vás podporují. Nezapomeňte ale, že jim to musíte vracet dvakrát víc. Oni si to zaslouží.

Cesta je trnitá. Někdy to může trvat rok, dva nebo deset let, kdy se budete prodírat bahnem a budete to chtít vzdát. Ale věřte, že jednou se vám vše vrátí a ten člověk co vám říkal, že to nedáte a že na to nemáte, se vás bude ptát, jak jste to dokázali. (ber)