Šmejdům může naletět jen blb, já se tam chodím najíst!

ilustrační foto internet

„Na podobné akce chodím už léta. Vždycky dostanu nějaký dárek a obvykle také večeři,“ sdělila PvNovinám paní N. Je zcela klidná, že by se některému z prodejců upsala. „To ani náhodou, jsem vdova a tak peněz nazbyt nemám. Na druhou stranu, oni mají dost a mě baví je trápit,“ smála se. Vzpomenula i jednu z posledních akcí, kdy prodejce nabízel matrace za „pouhých“ 16 tisíc. „I já jsem si na ni lehla a když se mě ptal, jestli si ji koupím, říkám ne, děkuji, já mám v té své za 50 let vyležený důlek, na který jsem zvyklá. Vypadal, že omdlí,“ baví se ještě dnes vzpomínkou. „Nakonec jsme si z toho s dcerou, kterou jsem vytáhla s sebou, dělaly legraci už nahlas. Prodejci došla trpělivost a pravil, že když nás to nebaví, můžeme odejít. Na to jsem mu odpověděla, že čekám na ten řízek, bez něj nikam nejdu, když už tady hodinu sedím,“ dodala paní N. Na akci se tak zřejmě i díky jejímu zásahu neprodalo nic.

Podobnou vzpomínku přidala i paní Eva. „Byla jsem se s přítelkyní podívat na veletrhu obuvnictví v Brně. Nějaký prodejce nás ulapil, že má úžasný krém na boty, jestli ho může předvést. Tak mi nablýskal obě boty jako zrcadlo a pravil, že ten zázrak je k mání za pouhých 800 korun. Tak jsem mu řekla, že je to fajn, ale žiju sama a ten kilovej kbelík bych měla asi do smrti. Myslela jsem, že mě vezme kartáčem přes záda,“ smála se i ona při vzpomínce na obličej horlivého prodejce.

Manželé P. Zase jezdí na nejrůznější poznávací zájezdy, spojené s prodejem, „Berte to tak, že vstupenka stojí sto korun a za to nás zavezou třeba do Lednice. Vlakem nebo busem by to bylo mnohem dražší,“ vysvětlili PvNovinkám svou taktiku. Ani oni si z předváděček nikdy žádné zboží nepřivezli. „Nic takového jako hrnce za 60 tisíc nepotřebujeme. Ale cestujeme rádi,“ smál se pán domu.

Jak se zdá, seniorská populace už svou taktiku vůči podvodníkům má. Teď jen záleží na jediném, nepodlehnout. (ber)