vila

Tip na výlet. Olomoucká vila Primavesi

Foto ber

Historie nevelké stavby v centru Olomouce je spjata s italským rodem Paola Antonia Primavesi. Po pět generací žila tato rodina v měšťanských domech na Dolním náměstí a provozovala zde malou banku. Jak čas běžel, rod postupně získával na vážnosti a majetku. Počátkem 20. století byl rod Primavesi již jedním z nejznámějších rodů celé Moravy. V roce 1905 se rozhodl Otto Primavesi, nejvýznamnější člen rodu, se svou manželkou Eugenií, k založení sídla odpovídajícího vážnosti rodu.

Éra rodu Primavesi na Moravě byla ukončena v roce 1918 po rozpadu Rakousko-Uherska, majetek prodali a přestěhovali se do Vídně.  Dům byl v letech 1926-1927 přestavěn na sanatorium a zdravotnictví sloužil i v roce 1952, kdy ho zabavili komunisté. V roce 1992 získala dům zpět v restituci dcera posledního majitele Olga Dvořáčková, která jej vzápětí převedla na svou dceru Pavlu Honzíkovou.

Starý Prostějov. Vila Josefa Nedělníka

Foto ber

Rodák z Vrahovic, narozený 10. března 1850, Josef Nedělník byl původně zednickým mistrem. Po studiích a vykonání státní závěrečné stavební zkoušky v roce 1886 se stal stavebním inženýrem. V roce 1887 založil se svým společníkem Ing. Richardem Konečným stavební firmu pod názvem R. Konečný a J. Nedělník, podnikatelství staveb.

Stala se jednou z nejvýznamnějších firem v oboru stavebnictví v tehdejším Prostějově. Firma měla patnáct stálých zaměstnanců. Od roku 1895 provozovala také vlastní kruhovou cihelnu v Držovicích.

Prostějovské vily. Vila Radomíra Růžičky

Foto SOkA

Krátce před 2. světovou válkou, v roce 1939, vznikla vila ředitele záložny Radomíra Růžičky na Arbesově náměstí.

Architekt František Kalivoda pojal vilu modernisticky. Má, mimo jiné, výrazné půlkruhové schodiště, vedoucí do zahrady krytým vyhlídkovým výběžkem terasy ve druhém patře. (ber)

Prostějovské vily. Vila Josefa Kováříka

Foto archiv ber

Ing. Josef Kovářík (1868–1940) založil v roce 1894 továrnu na výrobu zemědělských strojů a v roce 1896 se stal jeho společníkem bratr František, díky jehož mimořádné strojnické erudici továrna expandovala na značně prosperující podnik. O dvě desítky let později spojili svou továrnu s firmou Wichterle a založili tím značku WIKOV.

Návrh novostavby vily si Josef Kovářík nechal zhotovit od brněnského modernisty Emila Králíka, který navrhoval i vilu jeho bratra Františka na nynějším náměstí Padlých hrdinů.  Realizací návrhu rodinné vily byla pověřena v letech 1910–1911 stavitelská firma Konečný & Nedělník. Noblesní stavbu průmyslníka začlenil architekt do uliční zástavby Smetanova, nyní Vojáčkova náměstí naproti Národního domu.

Prostějovské vily. Vila Františka Kováříka

Fota SOkA, ber

Dnešní vila stojí od roku 1911 na dřívějším Čelakovského, dnes náměstí Padlých hrdinů. Vilu průmyslníka Františka Kováříka navrhl brněnský architekt Josef Králík. Fotografie pochází z roku 1919.

Vila na náměstí Padlých patří k významným středoevropským modernistickým stavbám, přímo navazujícím na Národní dům Jana Kotěry. Architekt Kotěra byl požádán Františkem Kováříkem, předsedou Družstva pro stavbu Národního domu, aby pro něj a pro jeho bratra navrhl obytné domy. Pro zaneprázdnění se omluvil a doporučil pro tento úkol architekta Emila Králíka; na jeho projektu však participoval, Františku Kováříkovi navrhl nábytek do pracovny.

Prostějovské vily. Dům továrníka Ludvíka Bauera

Foto ber

Ludvík Bauer patřil mezi prostějovské textilní magnáty, jehož rodina vlastnila továrnu v severní části města, rozvíjející se na přelomu 19. a 20. století v luxusní obytnou čtvrt'. A tak se v roce 1927 Ludvík Bauer rozhodl postavit si nedaleko své továrny v ulici Pod Kosířem vlastní vilu.

Zpočátku chtěl vystavět dům, který bude v centru celé vstupní plochy ulice Pod Kosířem a situoval dům doprostřed parcely v ose počátku ulice. Stavebníkovi však byl předložen ještě jeden plán, a to architektem Čermákem. Ten vilu umístil do nejzažší polohy od továrny a současně dodržel původní záměr, aby stavba dominovala vstupní části ulice.

Prostějovské vily. Dům MUDr. Julia Pažouta

Foto ber

Třípatrová podsklepená obytná budova na rohu ulice Rejskovy a Hanačky byla postavena v letech 1928 až 1931 podle projektu pražského architekta Ladislav Machoně.

Domy v této lokalitě dosahovaly výše jednoho patra, novostavba proto musela být řešena terasovým stupňováním. Novostavba obsahovala hlavní vstup z ulice Rejskovy, po stranách s jedním bytem, po levé straně dvoupokojový a po pravé straně jeden třípokojový byt, v patře dále byly dva byty, jeden o kuchyni, před kterou byla pavlač, dvou pokojích, kabinetu a koupelně se záchodem, druhý byt obsahoval kuchyni, dva pokoje, dva kabinety, záchod a terasu s komorou. Ve druhém patře se měl nacházet jeden čtyřpokojový byt s kuchyní, spíží, prádelnou, žehlírnou a verandou.

Prostějovské vily. Dům bratrů Wilhelmových

Foto ber

Dům pro majitele továrny na drátěné pletivo Ludvíka a Emila Wilhelmovi byl postaven v letech 1908 až 1909 v Mlýnské ulici v Prostějově podle projektu Vladimíra Vychodila.

Projekt na výstavbu domu schválila městská rada v Prostějově dne 17. listopadu 1908. Žádost o povolení k užívání byla podána 23. června 1909. Objekt měl poskytnout sídlo firmě a sloužit také jako obytný dům. Na sousedním pozemku již stála budova s výrobními dílnami továrny.

I tento dům realizovala prostějovská stavební firma Konečný a Nedělník. (ber)

Starý Prostějov. Vila Eveliny Fleischerové

ilustrační foto

Kolem této vily řada z nás chodí či jezdí pravidelně. Nachází se ve Svatoplukově ulici v Prostějově. Nevím, jak vy, ale já ji mám spíš než architektonický skvost v povědomí co by prodejnu čerpadel. A přitom byla na tenhle dům jeho majitelka Evelina Fleischerová, právem hrdá.

Projektantem byl brněnský architekt Eduard Žáček (1899-1973), který projekt na dům majitelky textilní firmy Pavel Fleischer konfekce zhotovil na jaře 1932.

Objekt, který zahrnoval vedle výrobních a prodejních prostorů především velkoryse koncipovaný byt majitelky, byl dokončen následujícího roku. Jeho konstrukci tvoří železobetonový skelet, který architektovi v maximálně možné míře umožnil efektivně uspořádat jeho jednotlivé sekce.