V anketě Osobnost Moravy 2020 bojuje Fleret i Roman Horký

Foto Osobnost Moravy

V úvodní fázi každého ročníku ankety má široká veřejnost možnost zasílat nám návrhy moravských osobností z nejrůznějších oborů, které ve své činnosti natolik vynikají, že se podílejí na utváření dobrého jména naší země Moravy a celé České republiky. My, členové koordinačního týmu, následně tyto osobnosti oslovujeme, získáváme jejich souhlas s nominací a následně je zařadíme na seznam nominovaných. Své návrhy významných Moravanek a Moravanů i další podněty měli možnost příznivci zasílat až do neděle 14. června 2020, kdy byla nominační fáze ankety ukončena. Z četných návrhů, které jsme od veřejnosti obdrželi, vzešla finálová sedmička nominovaných osobností a skupin.

Od 28. června (12:00) do 13. prosince (12:00) bude na internetové adrese: http://osobnost.moravy.eu/ otevřena hlasovací anketa. Každý zájemce tak má možnost pravidelně hlasovat pro své oblíbené osobnosti. Může tak přímo ovlivnit, kdo z nominovaných Moravanek a Moravanů získá prestižní ocenění Osobnost Moravy 2020.

Kompletní seznam nominovaných v anketě Osobnost Moravy 2020:

LADISLAV VĚTVIČKA

Veřejnosti je znám převážně jako šestinásobný zlatý bloger roku a autor aktuálních postřehů a blogů na serveru iDNES, kde jeho texty přesáhly hranici 10 milionového zájmu čtenářů. Ladislav Větvička je také autorem deseti knih: „Ostravaci sobě“, „Mamulovy děti“, „Tajemství bohatých Ostravaku“, „Osudové setkání 1913“, „Některe baby su všecky stejne“, „Šifry Ladika Větvičky I, II a III“, „Helmut“ a „Okolo Rakuska“. Jeho svébytné texty, kresby, fotografie, hudba, divadelní i filmové scénáře a další a další aktivity si již více než dvacet let nacházejí své fanoušky. Ve svém díle využívá lašského dialektu a slangu. Díky těmto skutečnostem se už v roce 2017 stal laureátem Krameriovy ceny za nezávislou internetovou publicistiku.

HUDEBNÍ SKUPINA FLERET

Tato moravská folkrocková legenda vznikla již v roce 1983 ve Vizovicích a letos tak vystupuje již 37. rokem po celé Moravě, Slezsku i Čechách. Vyznačuje se svou nespoutanou energií, která probíhá na koncertech a díky níž si získává velkou fanouškovskou základnu. Její spektrum čítá neuvěřitelné věkové rozpětí od jednoho roku až do devadesáti let. Svým valašským repertoárem s vlastní tvorbou, která již zlidověla, vzdává hold běžnému životu. Fleret bývá s humorem často označován jako dvorní kapela Valašského království. Za dobu své existence Fleret vydal již celkem 17 řadových desek, íPíčko, dvě DVD, čtyři LP, dvě knihy a tři zpěvníky. Celých 17 let kapela vystupovala s královnou moravské lidové písně Jarmilou Šulákovou. Současná sestava Fleretu: Zdeněk Hrachový, Stanislav Bartošík, Vít Rokyta, Radek Postava a Rosťa Koplík.

Mgr. RADEK VINCOUR, VIKTOR KOHOUT a Ing. VLADIMÍR NAVRÁTIL

Starostové dvou krásných a na svoji historii hrdých měst a jedné hanácké obce, Uničova, Litovle a Červenky. Celý region Uničovska a Litovelska se díky pandemii koronaviru a vyhlášené karanténě náhle ocitl v naprosté izolaci. Zde se naplno projevil organizační talent těchto vážených mužů a schopnost dodat veřejnosti, tedy svým občanům, pocit jistoty a klidu, který je nesmírně důležitý pro zachování respektu ke stanoveným bezpečnostním a hygienickým pravidlům a zamezení paniky. Uničovský pan starosta Radek Vincour například využil svého muzikantské umění a zahrál k radosti a potěšení všech Uničováků z ochozu starobylé renesanční radniční věže na svůj oblíbený pozoun. Je velmi cenné, že se všichni tři vážení pánové dokázali domluvit na co nejširší spolupráci. Byla tak navozena přátelská atmosféra a vzájemná spolupráce při řešení vzniklých potíží a to například pokud jde o nedostatek ochranných pomůcek. Obě zmiňovaná města i obec Červenka se také díky svým starostům Mgr. Radku Vincourovi, Viktoru Kohoutovi a Ing. Vladimíru Navrátilovi hrdě hlásí k Moravě a iniciativám Moravské národní obce. Díky této skutečnosti jsou ve významné moravské dny na těchto radnicích pravidelně vyvěšovány moravské zemské vlajky.

ROMAN HORKÝ

Uznávaný kytarista, skladatel, textař, aranžér, producent a zpěvák s nezaměnitelným hlasem. Je zakládajícím členem, frontmanem a autorem veškeré hudby i textů populární skupiny Kamelot. Dává svým písničkám takový kabát, jaký cítí, že jim patří. Jednou modernější, jednou tradičnější. Sjednocuje je jejich společný duch. Mnohé z více než tří set skladeb Romana Horkého připomínají deníkové záznamy nálad a pocitů písničkářovy duše. Když procházíme jeho alba, jako bychom měli na dlani jeden lidský život. V jeho záznamech štěstí nebo smutku cítíme odraz toho, čím žijeme my sami. V roce 2018 se Romanu Horkému podařilo uvést ambiciózní projekt, jenž nemá v naší republice obdoby – „Kytarová dílna Romana Horkého“. Současným kytaristům tak tento skvělý muzikant umožňuje nahlédnout do tajů svého umění. Každý zájemce se tak může zdokonalit v ovládání tohoto krásného a populárního nástroje. Roman Horký se také angažoval v občanské výzvě nazvané „Zachraňme údolí Oslavy“. Podílel se například na organizaci úspěšné petiční akce proti výstavbě přehrady na řece Oslavě. Roman Horký je čestným občanem města Brna.

MgA. VĚRA LEJSKOVÁ

Skvělá klavíristka, pedagožka na konzervatoři, emeritní prezidentka Mezinárodní Schubertovy soutěže pro klavírní dua a publicistka. Mezi lety 1952–1986 působila coby pedagožka na Konzervatoři Brno, kde vyučovala svému oboru. Paní Věra Lejsková dále vedla interpretační kurzy, přednášela a v neposlední řadě byla uznávanou členkou soutěžních porot. Se svým manželem, klavíristou a pedagogem, panem Vlastimilem Lejskem, vytvořili klavírní duo a svým interpretačně dokonalým virtuózním uměním reprezentovali naši kulturu na domácích i zahraničních pódiích. Předmětem jejich zájmu byla mimo jiné také hudba současných moravských a především brněnských skladatelů. Manželé Lejskovi se stali autory mnoha nahrávek pro Československý rozhlas i pro tuzemská a zahraniční hudební nakladatelství. V roce 1978 založili Mezinárodní Schubertovu soutěž pro klavírní dua konanou ve městě Jeseník. Paní Věra Lejsková se zabývá také literární činnosti a publicistikou. Její příspěvky obohacují denní tisk či odborná hudební periodika. Dále je nutné zmínit dřívější spolupráci s Rádiem Svobodná Evropa a velmi úspěšná je také její spolupráce s brněnským rozhlasem. Je autorkou řady knižních publikací a členkou Klubu moravských skladatelů, místopředsedkyní Asociace hudebních umělců a vědců. Paní Věra Lejsková má naši velkou úctu za její velký podíl na obohacení, povznesení a zvyšování věhlasu současné brněnské a moravské hudební kultury. Díky těmto skutečnostem byla v roce 2017 nominována na Cenu města Brna v oblasti hudby.

Mgr. JAROMÍR OSTRÝ

Novinář a bývalý ředitel stanic ČRo Brno a ČRo Zlín. Je rodákem z Nového Města na Moravě. Vystudoval dramatický obor na Státní konzervatoři Brno a poté rozhlasovou žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Jana Amose Komenského v Bratislavě. Během svého rozhlasového působení získal cenu programového ředitele za významné zvýšení poslechovosti regionálního vysílání ČRo Brno s přihlédnutím k tvůrčímu podílu na úspěšných cyklech Toulky českou minulostí (režie, výběr hudby), Trefa (autor a moderátor), Otázky a odpovědi (autor a moderátor), Stříbrný vítr (autor a moderátor) a Kontakt (autor a moderátor). V současné době se panu Mgr. Jaromíru Ostrému podařilo rozjet zajímavý a ambiciózní projekt, který dostal přiléhavý název Moravská rodina. Snahou zakladatele webových i facebookových stránek je, aby se sdružilo co nejvíce moravských patriotek a patriotů se srdcem na pravém místě. Vize projektu Moravská rodina zní: „Společenství lidí, které spojuje láska k Moravě.“

OTMAR OLIVA

Tento akademický sochař je rodákem z Olomouce. Nejprve vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti a následně pražskou Akademii výtvarných umění. Dále, v roce 1978, také absolvoval studijní pobyt v Řecku. Následně roku 1970 navázal spolupráci s akademickým malířem Vladislavem Vaculkou. Akademický sochař, pan Otmar Oliva byl komunistickým režimem nucen přerušit svoji uměleckou kariéru, když díky své statečnosti a odhodlanosti byl v roce 1979 zatčen a vězněn za propagaci a šíření dokumentů Charty 77. Po svém propuštění v roce 1981 se oženil a na trvalo usadil na Velehradě. Zde se mu podařilo vybudovat ateliér a později také kovoliteckou dílnu. Pan Oliva se podílel na založení samizdatového nakladatelství Refugium Velehrad. Úspěšná byla také jeho spolupráce se zvonařskou dílnou Ditrichových v Brodku u Přerova. Díky své návštěvě Říma v roce 1993 se tomuto moravskému umělci otevřela možnost tvorby pro samotný Vatikán. Jeho nejvýznamnějším dílem je výzdoba kaple Jana Pavla II. Redemptoris Mater. Součástí tohoto unikátního díla je také papežský trůn. Pan Oliva se také úspěšně ujal čestného úkolu vytvoření medaile k významnému 20. výročí pontifikátu papeže Jana Pavla II. V současné době se pan Otmar Oliva specializuje na tvorbu liturgických předmětů a úpravu chrámových prostor. Je obdivovatelem nejvyšších a dle jeho slov také nejkrásnějších moravskoslezských hor Jeseníků a propagátorem obnovy tradičního poutního místa na Vřesové studánce. (red)