Hledáme vzácnost, Modrého Mauricia... Další z ukázek vaší tvorby!

Hledáme vzácnost, Modrého Mauricia... Další z ukázek vaší tvorby!
ilustrační foto internet

 

Před pár dny jsme vám nabídli ukázku tvorby Jany Marie Jarolímkové. Vyzvali jsme vás též, máte-li zájem o zveřejnění vaší tvorby, že se na naši redakci můžete obrátit a my ji rádi "dostaneme do podvědomí" našich čtenářů. Své dílo nám zaslal Martin Koreček. Je to držitel několika ocenění. Posuďte sami.

Modrý Mauricius

Hledáme vzácnost, Modrého Mauricia.

Až ho nalezneme, nastane ticho. Jen hodiny budou tikat dál.

Podzimní valčík

Tma, jen mokré listí čvachtající pod nohama. Řeka si tiše zpívá večerní ukolébavku.

Dívám se domům do oken, do očí a tančím podzimní valčík se spícím městem.

LEDOVÉ OSTRŮVKY

Je bílo na polích a střechy domů šedivé jsou. Ledové ostrůvky na řece Chrudimce plují po vlnách a smějí se jaru. Žulové kameny, topoly nad vodou. Mrazivý vítr hraje si s větvemi. Na lávku vstupují sněhoví mužíčci, vločky jim padají z vlasů, vodním vílám do tance. A v těchto místech Chrudimka klidná je. Pod ledem zpívá harfa píseň řeky, která má závoj z aksamitu.

Do ticha mlčím lásku

Do ticha šeptám jméno, jen vítr nese jej. Snoubí se vůně s něhou, láska má zvláštní děj.

Do ticha křičím : miluji. Křičím z plných sil. Jen srdcem, ústa nemluví, že pro tebe jsem žil.

Tak mluvím gesty, očima, mlčím ti lásku. Ta láska vinná,nevinná, snad byla na zakázku.

Ticho se slovům brání, mluvím, není to slyšet. Nenávist, láska na rozhraní, rozum a srdce z čísel.

Počítám zbytky do ticha, milion, tisíc nebo deset. Láska má strachy nedýchá, srdce chudé v dlaních nese.

Polibek ostnatého drátu

Hromada železných nadějí, slzy tisíce očí zkrápí dlážděný dvůr.

Černý bez, elektrické dráty spojené v marnou touhu. Polibek ostnatého drátu, jizvy a kupa kamení.

Z velikých plánů je jenom hromádka pečlivě poskládaných mrtvol.

Chrudimka

Košatá bříza nad řekou jak rytíř v bílé zbroji Vrby lípy akáty tu jsou jak stráž u řeky stojí

A voda jen tak po kamenech ladně si teče zahýbá Koryto řeky vyspravené kolem jdou krásné břehy dva

Chrudimka ze splavu tu padá hrdá je na své jméno Východní to je madam co spousty krás má  připraveno

Javor nad tou vodou hrá to vítr větve v struny proměnil Že Chrudimka říčka nesmělá ale těch sil ach co má jenom sil

 

Biogram : Martin Koreček (*1979) básník a prozaik. Narodil se a žije v Chrudimi. Vystudoval Střední odborné učiliště potravinářské v Chrudimi a Střední potravinářskou školu v Pardubicích. Pracuje jako mlynář v menším automatickém mlýně nedaleko Chrudimi. Psaní čehokoliv ho láká od šestnácti let, naplno se své zálibě začal věnovat o deset let později. Píše i texty k písním. (N.V.Ú. , Sarkastix) Publikoval v periodikách (Pardubický sporťák), v internetovém časopisu Ilegalit, v časopisech Psahlavci a Partonyma a v almanaších nakladatelství Alisa. Podílel se, jako jeden z mnoha autorů, na sborníku českého a slovenského haiku “Míjím se s měsícem“ a na sborníku dětské poezie “Písmáci dětem.“

Knihy : Mnohochuť (E-book) : Pověsti nejen Chrudimské : Modrý Mauricius

Za svou básnickou tvorbu obdržel v roce 2010 a 2013 cenu Benjamina Kinga ( báseň Pouta lásky, Jarní sonet) a v roce 2012 cenu královny Alisy,(za netradiční pojetí básnické sbírky) udílené každoročně nakladatelstvím Alisa. V letech 2009, 2010, 2011 a 2012 oceněn čestným uznáním na mezinárodní literární soutěži. V roce 2013 obsadil druhé místo v soutěži literární vysočina – kategorie próza.

Poslat nový komentář