Zapomenutí rodáci: Jan Hrbatý

Foto HC Dukla Jihlava

Jan Hrbatý se narodil ve Stražisku v rodině krejčího jako nejmladší z osmi dětí. Od malička hrál fotbal, pak přesedlal na hokej. S tím opravdovým začal v šestnácti v Prostějově, kde se učil zámečníkem. Brzy se stal postrachem obránců a brankářů ve II. lize, takže nemohl uniknout pozornosti trenéra jihlavských vojáků Jaroslava Pitnera. Do prvoligového týmu naskočil roku 1961 už v 5. kole ligy.

Rychlík z Vysočiny. Tak drobnému, ale nebojácnému a odolnému hráči začali brzy přezdívat. Prý to poprvé vyslovil jeden z brněnských rozhlasových reportérů velice poslouchaného pořadu S mikrofonem za sportem. V Prostějově složil zkoušku zralosti a v Jihlavě vystudoval proslulou Pitnerovu „Horáckou hokejovou univerzitu“. Do vyhlášené školy však dorazil nejen jako mimořádně talentovaný, ale i jako dobře připravený žák.

V jihlavských hokejových galejích nabral fyzičku. A v Dukle dozrál i na mistra jemného zpracování puku. Přesto dalo trenérovi pořádně zabrat, než ďábelsky rychlé pravé křídlo s holí v obráceném gardu prosadil nejprve do stálého jádra Dukly – a potom i do národního mužstva. Zlatá léta hokejové dráhy Jana hrbatého byla svázána s jeho působením po boku Jardy a Jirky Holíkových v prvním útoku Dukly i reprezentace.

Působil v roce 1958 v Prostějově, od roku 1961 do roku 1979 v Dukle Jihlava. Od roku 1980 byl šéftrenérem vrcholového střediska dorostu a juniorů v Jihlavě, nějaký čas i asistent a hlavní trenér Dukly.

Držitel stříbrné medaile ze ZOH a MS 1968, třetí na MS 1969 a 1970, účastník MS 1967, byl do síně Slávy českého hokeje uveden 17.  prosince 2015.

Jan Hrbatý zemřel 23. července 2019 ve věku 77 let.  (ber)