Tip na výlet. Poutní areál v Jaroměřicích u Jevíčka

Vydáno: Čt, 06/03/2021 - 14:28

Foto ber

Poutní areál na hoře Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka je výjimečný. Jedná se totiž o ucelený soubor barokních památek, které jsou zmenšenými kopiemi staveb Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Na různých místech se vás dotkne příběh Ježíše Krista, od jeho narození až po mučednickou smrt.

Areál Kalvárie je národní kulturní památkou. Stará se o něj rytířský Řád Božího hrobu a kongregace pasionistů, která má sídlo v přilehlé faře. Barokní komplex rámuje brána Ecce Homo, která připomíná Svaté schody a Dům Pilátův. Na prostorném uzavřeném nádvoří se nachází kaple hrobu Panny Marie a kaple Božího hrobu. Pod povrchem nádvoří se nachází ještě klenutý prostor kaple Betlémské. V ní si můžete prohlédnout kamenné reliéfy s legendou Kristova narození. Na nádvoří se nachází replika Kamene posledního pomazání. Dominantou nádvoří je kostel Povýšení svatého Kříže, jehož zvlněné křivky bývají někdy spojované se jménem slavného stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Poutní areál v Jaroměřicích nechal vybudovat majitel zdejšího panství František Michal Šubíř z Chobyně se svou chotí Johanou Konstancií. Ta přežila těžký porod a baron Šubíř chtěl vyjádřit svůj vděk Bohu. Slíbil, že rozšíří kapli na vrchu nad Jaroměřicemi. Tu nechal postavit jeho otec z vděčnosti za odvrácení morové nákazy. Už v době stavby chrámu Povýšení sv. Kříže, který byl posvěcen v září 1713, lidé začali kopci říkat Kalvárie. Zdejší kaple byla vybudována jako grotta, tedy jeskyně s hrubou omítkou, která má imitovat krápníky. Další zajímavostí kaple je rozměrný relikviář s ostatky mnoha svatých. Zakladatel barokního areálu baron Šubíř chtěl kolekcí relikvií zvětšit poutnickou a duchovní hodnotu celého areálu. Za zmínku stojí v Jaroměřicích i zdejší zámek. Na jeho místě stála původně malá tvrz, kterou pravděpodobně vystavěl na počátku 16. století tehdejší majitel Jaroměřic Petr Šebík z Kunčiny. Za Jana Blahoslava Bílského z Kaříšova byla pak roku 1592 tvrz přestavěna na renesanční zámek. Zámek sloužil jako panská rezidence (Bílští z Kaříšova, Zástřizlové, Šubířové z Chobyně) až do roku 1735, kdy si noví majitelé zvolili za centrum panství Velké Opatovice a tamní zámek. Poté sloužila budova k hospodářským účelům a také byla pronajímán do soukromého vlastnictví. Po roce 1945 připadl obci a slouží jako sídlo obecního úřadu a mateřské školy. (ber)