Hanácký Stonehenge leží u Brodku u Prostějova
Vydáno: Po, 07/20/2015 - 09:02
Foto J. Šedivý
Ve dnech 15. dubna až 21. května 2015 proběhl záchranný archeologický výzkum vyvolaný výstavbou mimoúrovňové křižovatky nově propojující rychlostní komunikaci R46 s městysem Brodek u Prostějova. Na skryté ploše byla zjištěna archeologická struktura, která se již na první pohled diametrálně odlišovala od dosud známých prostorových schémat běžných pravěkých sídlišť nebo pohřebišť. Archeologové jásají - do počtu „brodeckých sloupů“ lze totiž velmi dobře přenést „megalitický cyklus zatmění Měsíce“ hledaný a nacházený v dřevěné svatyni předcházející legendárnímu Stonehenge.
Strukturu tvořily dvě souběžné řady kruhových jam sloužících k ukotvení mohutných dřevěných sloupů, tvořících tak s geometrickou přesností rozložené linie orientované striktně ve směru východ-západ. Vnitřní plochu o rozměrech cca 20 x 4 metry od východu uzavírala dvojice obdobných „sloupových jam“ a na straně západní na ní navazovala čtveřice velkých obdélných jam rozložených opět do přesně „projektovaného“ obrazce. Zmíněné obdélné jámy skrývaly na svých dnech početné kolekce charakteristických keramických nádob, kamenné nátepní destičky lukostřelců, korálky z jantaru a kosti, ozdoby ze stříbra a zlata nebo kolekci kamenů interpretovaných jako nástroje řemeslníka - kovotepce. Svým charakterem tak ponejvíce připomínaly bohatě vybavené mužské hroby příslušníků staršího vývojového úseku kultury zvoncovitých pohárů (cca 2500 let před Kristem), které však postrádaly jakýchkoliv stop po přítomnosti lidských kosterních pozůstatků a lze je tak označit za „hroby“ symbolické. Přímou souvislost mezi popsanými komponentami posléze potvrdily i nálezy kamenných nátepních destiček nepochybně záměrně uložených hned do tří z dvaceti zachycených sloupových jam; snad ve funkci „základové obětiny“.
Ve východní části archeologicky pozitivní plochy byly dále zachyceny dvě řady drobnějších kůlových jamek a větší jáma, která ve svém zánikovém horizontu obsahovala osamocené torzo nádoby mladšího úseku kultury zvoncovitých pohárů. Dále k západu byl zjištěn liniový útvar v podobě mělkého příkopu, který naznačuje možnou existenci kruhového ohrazení, snad obíhajícího výše popsanou „centrální plochu“.
Pro nastíněnou terénní situaci nenacházíme v kontinentální Evropě pozdního eneolitu žádných odpovídajících analogií - lze v ní však spatřovat nejen tradici středoevropských neolitických sociokultovních architektur (tzv. „rondelů“), ale i prvky objektů typu „henge“ známých ze západní Evropy a Britských ostrovů. Nepochybně i v tomto případě šlo o předem promyšlenou stavbu odrážející tehdejší znalosti geometrie a snad i astronomie - spojující více možností svého využití, od potřeb sociálních a kultovních, až po možné uplatnění při sledování pohybu nebeských těles a tím též uchopení nám dnes zcela samozřejmé fyzikální veličiny - času. Do počtu „brodeckých sloupů“ lze totiž velmi dobře přenést „megalitický cyklus zatmění Měsíce“ hledaný a nacházený v dřevěné svatyni předcházející legendárnímu Stonehenge - tímto se však dostáváme k úvahám prozatím „na yardy vzdáleným“ reálnému archeologickému poznání…
„Za příkladnou spolupráci v průběhu realizovaného archeologického výzkumu děkujeme touto cestou nejen zástupcům investora ŘSD Olomouc, ale i generálnímu dodavateli stavby IDS Olomouc. Veliký dík patří také autorovi digitálního záznamu a fotografií pořízených pohledem z ptačí perspektivy - letci na motorovém padáku, panu J. Šedivému,“ uvedl Pavel Fojtík z UAPP Brno. (Zdroj: Pavel Fojtík, UAPP Brno)
Poslat nový komentář