Jmelí přináší štěstí. Ale jen to darované

Jmelí přináší štěstí. Ale jen to darované
ilustrační foto

Jmelí k našim vánocům neodmyslitelně patří. Znali ho již starověcí Římané, své místo má ale i v dalších mytologiích. Je spojováno s magií a leckde se mu přezdívá košťata čarodějnic. Keltové věřili v jeho ochrannou moc a věšeli si ho nad dveře jako ochranu proti zlým duchům, ale i před ohněm a bouřkou. Jmelí bylo v některých kulturách spojováno se symbolem mužské plodnosti, síly, odvahy, ale i romantiky.

První, kdo se pod jmelím políbil, měl být svatý Mikuláš se svou milou. Při jednom setkání si nevědomky stoupli právě pod tuto rostlinku a z polibku pod jmelím se brzy stala tradice. Populární byla už v 16. století v Anglii, své fandy má rovněž ve Skandinávii. K nám doputovala zřejmě přes německé sousedy. Polibek pod jmelím v adventním čase má zajistit dostatek lásky po celý příští rok.

Tradice říká, že na Štědrý den muž smí políbit každou ženu, procházející pod jmelím. Po každém polibku si oba milenci utrhli společně jednu bobulku ze jmelí - pro štěstí. Ale ta úplně poslední musela na jmelí zůstat až do příštích Vánoc. Jmelí můžete nechat viset nejen o svátcích, ale po celý rok.

Jmelí má přinášet i štěstí, ale pozor - to platí jen pro jmelí zelené a navíc pouze darované. Štěstí si prostě nejde koupit. (ber)

Ilustrační foto: archiv PvN

Poslat nový komentář