Starý Prostějov versus současný stav. Husův sbor

Foto Hanácký jeruzalém, ber

Další fotky: 

Prostějovu se ne nadarmo říkalo Hanácký Jeruzalém. Židovská komunita zde má dlouholeté kořeny a před válkou tvořili Židé značnou část obyvatelstva města. První zmínku o nich lze nalézt v nejstarší městské knize už v roce 1445.

Po vypovězení Židů z moravských královských měst v roce 1454, vznikla první prostějovská židovská obec, založená hlavně exulanty z Olomouce. Židé se tehdy usazovali při hradbách v jižní a severní části města.

Již v 16. století stávala v Prostějově první synagoga. V roce 1674 staví komunita nový chrám – tzv. starou synagogu. Kromě toho vznikla v sousedství později ještě další modlitebna. V první polovině 19. století začíná nebývalý rozvoj zdejší židovské obce. Její představitelé stáli za rozvojem textilního průmyslu a zvyšoval se i počet obyvatel. I proto bylo nutné řešit nedostatek prostoru ve staré synagoze byl vyřešen stavbou nového chrámu. Místo na rohu dnešní Demelovy ulice a náměstí bylo ideální, a tak vznikla v roce 1904 půvabná stavba se secesními prvky. Synagoga byla slavnostně vysvěcena už v září téhož roku. Nad Židy v Prostějově se však začala stahovat mračna. Nacisté po příchodu do města v roce 1939 začali okamžitě místní obyvatele židovského původu perzekuovat. Hned po příchodu se pokusili synagogu zapálit. Když se to nepodařilo, byla v roce 1940 úředně uzavřena. Do konce války sloužila jako skladiště.

Přes 1600 židovských obyvatel města zmizelo v koncentrácích a po válce se do Prostějova vrátila jen hrstka z nich. Přesto byla židovská obec ještě obnovena. V roce 1948 však značná část jejich příslušníků emigrovala do Izraele a obec jako taková se proměnila v synagogální sbor.

Najednou tedy vyvstal problém co s honosnou synagogou. Ta navíc nebyla v dobrém stavu, a tak se ji představitelé židovské obce rozhodli prodat. Zájem projevila právě církev Československá husitská. Po koupi budovy přistoupili věřící k nákladné přestavbě a úpravě prostor synagogy v křesťanský chrám. (red)