Prostějovské tragédie. Při stavbě školy zemřelo sedm lidí
Stavba budov může být někdy velmi nebezpečná činnost. Tím nejhorším možným způsobem se o tom přesvědčilo několik dělníků, kteří v roce 1900 pracovali na lešení při stavbě gymnázia v Prostějově. Více informací o tragédii na stavbě naleznete v dobovém článku, který vyšel v novinách Hlas lidu.
Deset zmařených životů.
V úterý dne 16. t. m. událo se na stavbě českého gymnasia, kterou provádí městský architekt pan Venclik, hrozné neštěstí.
Na lešení, nalézajícím se v samém podkroví třípatrové této budovy, zřítilo se kus zdi ve výšce půl druhého metru a délce asi patnáct metrů, zeď tato prorazila a zbořila lešení, jež spadlo s dělníky a se vším, co na něm se nalézalo, dolů do hloubky šestnácti metrů.
Sedm dělníků zůstalo na místě ležet jako strašně zohavené mrtvoly a tři těžce raněni. Jména mrtvých jsou: Janečková, Michler z Dětkovic, Procházka František z Málkovic, Žoch Antonín z Tetetic, Vláčil Josef z Medlovic, Hrabal František ze Stříbrníc, Otáhal Antonín z Vičic. Těžce ranění jsou tři, z nichž polír Antonín Zlámal má zlomeny obě nohy.
Z dělníků na lešení tomto pracujících zachránili se pouze dva, již se latí od krovu na střeše zachytili a na horu se dostali. Kdo jest vinen hrozným tím neštěstím, to snad ukáže vyšetřování, jež jest v ohledu tom zavedeno.
Bezprostřední příčinou, jak se uvádí, jest toto: Dle nákresu ministerstvem kultu vypracovaného měla trůniti nad budovou vyčnívající římsa asi 80 ctm. Má býti vůbec gymnasium budovou monumentální, tak že dle úsudku naši správy města nebyli zdejší stoláři schopni dodati pro ni práci stolářskou a byla tato zadána firmě cizí.
Mimochodem podotýkáme, že ještě v poslední chvíli snažili se někteří členi obecního výboru o to, aby byla provedena budova dvoupatrová. A my musíme přiznati, že nás prostějováky, již nejsme uvyklí pohledu na čtyř - pětipatrové domy, již pohled na budovu třípatrovou nějak tísní. Než v obecní radě usnešeno ničeho na plánu neměniti a tak se s prací započalo.
Kamenný podklad pod římsu byl buď nedostatečně založen, buď nebyla dostatečně vrchním zdivem zatížena, buď nebyl při tom upotřeben náležitý materiál (všeobecné se tu stěžuje, že staví se na bláto a nikoliv na řádnou vápenou maltu), zkrátka neštěstí se stalo.
Mimo to nenalezalo se pod nejvyšším lešením, jež, jak jsme již uvedli, nalezalo se ve výši 16 metrů, žádné druhé lešení, jež by bylo pád zadrželo a tak nabylo neštěstí tak ohromných rozměrů.
Očekáváme pevně, že povolané úřady naleznou skutečného vinníka a že nebude svalována vina na nešťastné ty oběti, jež ve svém povolání na čestném bojišti práce zahynuly a které se více brániti nemohou. (Text Hlas lidu 1900)
Komentáře
Ještě by to chtělo najít nějaký článek o tom, jak dopadlo vyšetřování.
Poslat nový komentář