Koza bezoárová byla pochoutkou pro čínské levharty
V olomoucké zoo se návštěvníci mohou již mnoho let setkat s levharty mandžuskými, kterých ve volné přírodě, v nedotčených lesích na Dálném východě, žije posledních zhruba 100 jedinců. Oproti němu levhart čínský, který se s ním na severu svého areálu výskytu dříve potkával, má výrazně tmavší oranžovo-cihlové zbarvení a velké rozety. Žije pouze na území Číny, kde obývá především hornaté oblasti, husté lesy, ale může se vyskytnout i ve stepích a polopouštích. Ve volné přírodě se pohybuje posledních několik set jedinců.
„A právě pro levharty čínské připravili ošetřovatelé velkou hostinu v podobě kozy bezoárové. Tu zavěsili usmrcenou na kladku, aby levharti museli při jejím dobývání uplatnit své přirozené instinkty spojené s lovem. Současně se tak naplnil význam slova enrichment, což je činnost směřující k obohacení života zvířat, která jsou chována v lidské péči,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.
Levhart čínský je velmi plaché, samotářské zvíře, které žije skrytě. Rozmnožuje se převážně v měsících leden a únor, jeden chovný pár se může pářit až 100krát za den. Po cca 95 dní trvající březosti rodí samice nejčastěji 2-3 mláďata. Levhart se řadí k nočním lovcům, své území si označuje močí, výkaly a stopami po drápech. Kromě člověka nemá přirozeného predátora. Ten je pro něj největší hrozbou, neboť jej považuje za škůdce zemědělství a současně ho využívá v tradiční čínské medicíně. (ber)
Poslat nový komentář