zoo

V Zoo Olomouc se těší z mláděte kočky slaništní

Foto ZOO Olomouc

Úplně první mláďata kočky slaništní, kterou olomoucká zoo chová od roku 2019, se narodila v červnu roku 2022. „Letos můžeme jejich příznivcům zvěstovat, že se chovu daří a samice přivedla na svět další kotě, samečka, který je třetím úspěšně odchovávaným mládětem. Dělá radost nejen matce, nám, ale i prvním návštěvníkům, kteří jej nyní už mohou spatřit,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. V zoo jsou k vidění i odrostlá 4 koťata kočky krátkouché.

Spolu s pumou se jedná o nejjižněji žijící kočkovitou šelmu. Rozšířená je v Jižní Americe, od oblastí Uruguaye a Paraguaye, Rio Grande v Brazílii a jižní Bolívie přes Chile a Argentinu až k Magellanově průlivu. Obývá husté lesy, případně křovinaté oblasti. Kočka slaništní se svou konstitucí blíží kočce domácí. Její kresba se vyznačuje černými skvrnami, které se slévají v pruhy, na krku tvoří typický obojek, černé ušní boltce mají bílou skvrnu. Ta jim slouží ke komunikaci s ostatními kočkami. Je to samotářská šelma s převážně noční aktivitou, žijící skrytým způsobem života.

Zoo Olomouc zve na Zoo plnou světel

Foto ZOO Olomouc

V pondělí 28. října nabídne Zoo Olomouc světelná vystoupení Andělé taneční skupiny Obyčejně neobyčejné ženy aneb Hanácké Břôch, které se neobyčejnými stávají ve chvíli, kdy na sebe vezmou kostýmy a z nebes slétnou jako Andělé.

Za příznivého počasí bude nainstalován velký nasvícený model zeměkoule. Na své si přijdou i příznivci ohňové show v podání Plameňáků Olomouc. Součástí budou i komentované prohlídky pavilonů žiraf, Kalahari a netopýrů.

Zahájení je v 16 hodin, areál bude otevřen do 20 hodin.

Odebrané sperma orla opičího povede k jeho záchraně. Pomáhá při ní i Zoo Olomouc

Foto ZOO Olomouc

Orel opičí patří k největším dravcům světa. Vyskytuje se pouze na Filipínách, kde zastává roli vrcholového predátora. Je jejich národním ptákem a místní lidé si ho velmi váží. Nebylo tomu tak ale vždy, a proto se z lesního ducha stal kriticky ohrožený druh, který přežívá v počtu pouhých několika set jedinců. Tento neutěšený stav se rozhodla zvrátit Philippine Eagle Foundation, která je na Filipínách uznávanou ochranářskou organizací.

V Philippine Eagle Centre na ostrově Mindanao, ve městě Davao je chováno 36 orlů. Za dobu působení se této záchranné organizaci podařilo odchovat 29 mláďat orla opičího, nicméně poslední dobou se odchovy přestaly dařit. České zoologické zahrady se rozhodly tuto skutečnost změnit. V průběhu roku navštívili české zoo chovatelé z Filipín a situaci na Filipínách jeli zhodnotit i zaměstnanci našich zahrad, včetně ředitele Zoo Olomouc Radomíra Habáně. V těchto dnech je na Filipínách i výprava z České republiky v čele s Janem Hanelem ze Zoo Liberec a také zoolog Jan Kirner ze Zoo Olomouc.

V pavilonu šelem Zoo Olomouc je k vidění výstava lebek

ilustrační foto

V Olomoucké zoo je k vidění další sbírka preparátů. S první z mořského světa se návštěvníci mohou setkat hned u vstupu. Nynější je instalována ve velkých prosklených, na míru vyrobených, vitrínách v Pavilonu šelem a mořských akvárií. Slouží k výchovně vzdělávacím účelům a naplňuje tak jedno z poslání zoo. Většinová část preparátů pochází ze zvířat Zoo Olomouc, část jich zahrada zakoupila.

Návštěvníci si tak mohou povšimnout pestré škály zvířat od přežvýkavců, koček, hlodavců, psovitých, až po ryby, ptáky, plazy. Celá sbírka je velmi zajímavá pro svou rozmanitost a rozdíly mezi jednotlivými lebkami. Celkem prozatím čítá 117 exponátů.

„K nápadu mě přivedla neutěšenost interiéru pavilonu, který navíc čeká zásadní rekonstrukce střechy a části akvárií. Vitríny jsou i světelně koncipovány tak, aby výstava preparátů nerušila zde žijící zvířata. Věřím, že si v ní každý návštěvník najde pro sebe něco zajímavého či unikátního,“ uvádí ředitel Zoo Olomouc Radomír Habáň.

Hrbáči v Zoo Olomouc jsou opět spolu

Foto ZOO Olomouc

12. dubna 2024 porodila samice hrabáče kapského své další mládě. Po téměř pěti měsících života se svou matkou, která jej 4 měsíce kojila, vzrostla jeho váha právě pouze díky mateřskému mléku z porodních 1,5 kg na 26 kg. Nastal tedy čas připojit k nim zpátky samce. Ten byl oddělen z vícero důvodů.

Mohl by mládě zalehnout, nebo odhrábnout, případně mu brát od samice mléko. Nyní je ale váha mláděte už příslibem, že ke spojení hrabáčí rodiny dojít může, navíc lze jednoznačně říci, že mládě dostatečně přijímá potravu dospělých hrabáčů, tedy že není závislé na mateřském mléku. To, že hrabáčí mléko je výborný nápoj, totiž otec mláděte až moc dobře ví a byl by schopen jej o tuto potravu připravit.

„Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020. Prozatím se podařilo odchovat 3 mláďata,“ dodává vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář.

Zoo Olomouc se rozloučila s Eliškou. Už je ve velbloudím nebi

Foto Zoo Olomouc

Olomoucká zoo se rozloučila se samicí velblouda dvouhrbého, 28letou Eliškou.

Vzhledem k velmi vysokému věku, značným chronickým potížím, v jejichž důsledku jí byla podávána silná medikace, s projevy, které se již neslučovaly se spokojeným velbloudím životem, neb jí pohybový aparát čím dál více zrazoval a přidružily se i potíže ukazující na selhávání oběhového systému, se zahrada rozhodla provést u této samice eutanázii.

Eliška patřila ke koloritu zahrady drahně let. Aby taky ne, když se zde narodila. Odchovala 3 mláďata, z nichž nejmladší, samička, odcestovalo letos v srpnu do Zoo Spišská Nová Ves,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář.

V Zoo Olomouc mají malé plameňáky. Po třech letech půstu

Foto ZOO Olomouc

Návštěvníci mohou v těchto dnech vidět dvě mláďata plameňáků růžových, která jsou výsledkem letošní hnízdní sezóny. Po tříleté odmlce, kdy hejno nevykazovalo prakticky žádnou aktivitu, došlo v letošním roce k průlomu.

„Velké chovatelské úsilí bylo korunováno úspěchem v podobě dvou mláďat, která v blízké době dostanou nezaměnitelné čipy, kroužky a pomocí analýzy DNA ze vzorku peří bude určeno jejich pohlaví. Návštěvníci mohou snadno pozorovat celý jejich vývoj od šedých mláďat po dospělé plameňáky, protože setrvají v našem hejnu,“ uvádí kurátor ptáků Jan Kirner. Olomoucká zoo chová tato zvířata od roku 1978, rozmnožují se zde od roku 1996 a celkem se zde úspěšně odchovalo 101 jedinců.

Zoo Olomouc rozmnožila rodinné stříbro. Pakoně běloocasé

Foto ZOO Olomouc

V zoologických zahradách není tento pakůň často chován, a proto vždy vzbuzuje pozornost návštěvníků, ale i odborné veřejnosti. Zoo celého světa chovají cca 100 pakoní běloocasých, z čehož nejvíce jich je v Evropě, v celkem 15 chovatelských institucí v rámci EAZA žije 87 jedinců. Za posledních 12 měsíců uvádí mezinárodní evidence u tohoto druhu jen 6 porodů.

„Radost, že se do 6členné skupiny v Zoo Olomouc narodilo další mládě, jsme měli velkou. O to větší ji máme nyní, kdy můžeme prohlásit, že toto mládě je samička, kterou si můžeme ponechat do svého vlastního chovu,“ sděluje vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář.

Kaloni v Zoo Olomouc přivedli na svět další mláďata

Foto ZOO Olomouc

Olomoucká zoo chová kaloně rodriguezské od roku 1999. Narodilo se v ní prozatím celkem 212 jedinců. „Měsíc červenec přinesl ve skupině kaloňů narození hned 3 mláďat a další ještě s ohledem na zvětšující se břicha některých samic očekáváme,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

V pavilonu panuje obrácený světelný režim, což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. Je to proto, aby návštěvníci měli možnost spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku. Na obrazovce v předsálí pavilonu mohou návštěvníci shlédnout dokument, který pojednává o jejich životě a ochraně přímo v místě jejich výskytu.

Koza bezoárová byla pochoutkou pro čínské levharty

Foto ZOO Olomouc

V olomoucké zoo se návštěvníci mohou již mnoho let setkat s levharty mandžuskými, kterých ve volné přírodě, v nedotčených lesích na Dálném východě, žije posledních zhruba 100 jedinců. Oproti němu levhart čínský, který se s ním na severu svého areálu výskytu dříve potkával, má výrazně tmavší oranžovo-cihlové zbarvení a velké rozety. Žije pouze na území Číny, kde obývá především hornaté oblasti, husté lesy, ale může se vyskytnout i ve stepích a polopouštích. Ve volné přírodě se pohybuje posledních několik set jedinců.

„A právě pro levharty čínské připravili ošetřovatelé velkou hostinu v podobě kozy bezoárové. Tu zavěsili usmrcenou na kladku, aby levharti museli při jejím dobývání uplatnit své přirozené instinkty spojené s lovem. Současně se tak naplnil význam slova enrichment, což je činnost směřující k obohacení života zvířat, která jsou chována v lidské péči,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.