Kaloni v Zoo Olomouc přivedli na svět další mláďata

Vydáno: St, 08/14/2024 - 10:42

Foto ZOO Olomouc

Další fotky:

Olomoucká zoo chová kaloně rodriguezské od roku 1999. Narodilo se v ní prozatím celkem 212 jedinců. „Měsíc červenec přinesl ve skupině kaloňů narození hned 3 mláďat a další ještě s ohledem na zvětšující se břicha některých samic očekáváme,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

V pavilonu panuje obrácený světelný režim, což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. Je to proto, aby návštěvníci měli možnost spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku. Na obrazovce v předsálí pavilonu mohou návštěvníci shlédnout dokument, který pojednává o jejich životě a ochraně přímo v místě jejich výskytu.

Převážně kvůli ničení přirozeného prostředí, kácení lesů a lovu pro maso, je dnes kaloň zapsán na seznamu ohrožených endemických druhů a zařazen do několika mezinárodních záchovných programů. V 70. letech 20. století klesly stavy kaloňů rodriguezských v důsledku tajfunu na posledních 70 jedinců. Jeho populace byla takřka vyhubena. Díky intenzivní ochraně se podařilo kaloně rozmnožit a dnes jejich populace v přírodě čítá až 20 000 jedinců. Významný podíl na tom má Zoo Jersey, založena známým zoologem a spisovatelem Geraldem Durrellem, který tehdy odchytil několik posledních volně žijících kaloňů a založil zde úspěšný chov. Všichni kaloni v zoologických zahradách jsou majetkem ostrova Mauricius a chovatelům jsou pouze zapůjčeni.

Kaloň rodriguezský je nazýván též kaloň zlatý. Jedná se o obyvatele ostrova Rodriguez v Indickém oceánu, na němž žije v tropických lesích. Kaloni hrají v ekosystémech velmi důležitou roli, protože pomáhají opylovat stromy a šířit jejich semena. Hlavní část jídelníčku zajišťuje ovoce, především sladké plody, nektar z tropických květin a u tohoto druhu i listí některých stromů a keřů. Žijí v zajímavém společenském uspořádání harémového typu – samec s několika samicemi. Sdružují se do menších kolonií, které společně během dne odpočívají v korunách stromů. Větší část dne tedy tráví odpočinkem na stromech, večer se vydávají hledat potravu. Díky zadním končetinám se silnými drápy mohou odpočívat zavěšeni hlavou dolů, zabaleni do svých křídel. V orientaci jsou jim nápomocny velké oči, klasická echolokace jim oproti netopýrům schází. V zoo se kaloni většinou dožívají až o třetinu delšího věku než v přírodě, tedy až dvaceti let. Rekord drží kaloň, který dosáhl 31 let a 5 měsíců. Samička obvykle rodí jedno mládě, o které dva až tři měsíce pečuje. (red)