ZOO Olomouc

Oryxy už v Zoo Olomouc ve venkovním výběhu neuvidíte. Nahradily je zebry

Foto ZOO Olomouc

Zoologická zahrada Olomouc je podle mezinárodní evidence největším chovatelem oryxů jihoafrických v Evropě. Zakládajícími členy olomouckého stáda byla v minulosti zvířata pocházející přímo z oblasti jejich přirozeného výskytu v Namibii. Od roku 1973 zde došlo k 343 porodům.

„Celou skupinu oryxů je každý rok v podzimním období potřeba přesunout z venkovním výběhu do zimoviště afrických zvířat. V tomto čase je ve stádu již nejedna březí samice, která tam následně i v průběhu zimních měsíců porodí. Mláďata pak poprvé spatří přírodu na jaře, kdy se budou tato zvířata vypouštět do výběhu zpět. Do té doby se mohou návštěvníci těšit pohledu na zebry Chapmanovy,“ uvádí zooložka Eliška Veselá. (ber)

V Zoo Olomouc se těší z mláděte kočky slaništní

Foto ZOO Olomouc

Úplně první mláďata kočky slaništní, kterou olomoucká zoo chová od roku 2019, se narodila v červnu roku 2022. „Letos můžeme jejich příznivcům zvěstovat, že se chovu daří a samice přivedla na svět další kotě, samečka, který je třetím úspěšně odchovávaným mládětem. Dělá radost nejen matce, nám, ale i prvním návštěvníkům, kteří jej nyní už mohou spatřit,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. V zoo jsou k vidění i odrostlá 4 koťata kočky krátkouché.

Spolu s pumou se jedná o nejjižněji žijící kočkovitou šelmu. Rozšířená je v Jižní Americe, od oblastí Uruguaye a Paraguaye, Rio Grande v Brazílii a jižní Bolívie přes Chile a Argentinu až k Magellanově průlivu. Obývá husté lesy, případně křovinaté oblasti. Kočka slaništní se svou konstitucí blíží kočce domácí. Její kresba se vyznačuje černými skvrnami, které se slévají v pruhy, na krku tvoří typický obojek, černé ušní boltce mají bílou skvrnu. Ta jim slouží ke komunikaci s ostatními kočkami. Je to samotářská šelma s převážně noční aktivitou, žijící skrytým způsobem života.

V Zoo Olomouc nachystali zvířatům dýňobraní

Foto ZOO Olomouc

Po Večeru duchů přichází radostné období pro zvířata v olomoucké zoologické zahradě. Dýně si tak užijí nejen návštěvníci.

„V rámci enrichmentu jsme do nich umístili všemožné dobroty v podobě červů, rozmanitého ovoce, potkanů. Hodovalo se u hrabáčů kapských, surikat, papoušků, medvědů baribalů, žiraf Rothschildových a koček krátkouchých. Pro naše zvířata je to zpestření, přijímání potravy formou zábavy. Dýně slouží jako úkryt rozmanitého krmiva, ke kterému se následně dobývají. Je to i do značné míry podívaná, která mnohdy přináší řadu úsměvných situací. Někdy jsou zvířata zaujatá natolik, že v rámci svého průzkumu zmizí v dýni téměř celá,“ sděluje Pavel Javůrek. (ber)

Zoo Olomouc zve na Zoo plnou světel

Foto ZOO Olomouc

V pondělí 28. října nabídne Zoo Olomouc světelná vystoupení Andělé taneční skupiny Obyčejně neobyčejné ženy aneb Hanácké Břôch, které se neobyčejnými stávají ve chvíli, kdy na sebe vezmou kostýmy a z nebes slétnou jako Andělé.

Za příznivého počasí bude nainstalován velký nasvícený model zeměkoule. Na své si přijdou i příznivci ohňové show v podání Plameňáků Olomouc. Součástí budou i komentované prohlídky pavilonů žiraf, Kalahari a netopýrů.

Zahájení je v 16 hodin, areál bude otevřen do 20 hodin.

Jožina z bažin ze Zoo Olomouc adoptoval Ivan Mládek

Foto ZOO Olomouc

To, že olomoucká zoo skýtá pohled na vodní plochu, pro téměř všechny pocestné nazývanou „rybníček“, je patrně každému známé. To, že se musí udržovat, pochopí taktéž každý. A proto není divu, že se v něm zaměstnanci zahradnického úseku velmi často „koupou“, aby vysadili nejrozmanitější vodní rostliny, a o ty stávající pečovali. Málokdo však ví, že se ve skutečnosti jedná o novou venkovní expozici Jožina z Bažin.

Poslední výskyt tohoto druhu byl zaznamenán u obce Vizovice, kde na něj bylo použito práškovací letadlo a následně byl v roce 1977 prodán do zoo v Olomouci, kde pod starostlivou péčí ošetřovatelů žil v zázemí. „Dnes obývá vodní plochu, a koho potká štěstí nebývalé, ten jej může i spatřit. V těchto dnech prožívá Jožin velkou radost. Adoptoval si ho Ivan Mládek, kterému tímto děkujeme. První Jožinovo krmení proběhne u rybníčku 26. října v 17:00 hodin v rámci Večera duchů,“ uvádí tisková mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

Odebrané sperma orla opičího povede k jeho záchraně. Pomáhá při ní i Zoo Olomouc

Foto ZOO Olomouc

Orel opičí patří k největším dravcům světa. Vyskytuje se pouze na Filipínách, kde zastává roli vrcholového predátora. Je jejich národním ptákem a místní lidé si ho velmi váží. Nebylo tomu tak ale vždy, a proto se z lesního ducha stal kriticky ohrožený druh, který přežívá v počtu pouhých několika set jedinců. Tento neutěšený stav se rozhodla zvrátit Philippine Eagle Foundation, která je na Filipínách uznávanou ochranářskou organizací.

V Philippine Eagle Centre na ostrově Mindanao, ve městě Davao je chováno 36 orlů. Za dobu působení se této záchranné organizaci podařilo odchovat 29 mláďat orla opičího, nicméně poslední dobou se odchovy přestaly dařit. České zoologické zahrady se rozhodly tuto skutečnost změnit. V průběhu roku navštívili české zoo chovatelé z Filipín a situaci na Filipínách jeli zhodnotit i zaměstnanci našich zahrad, včetně ředitele Zoo Olomouc Radomíra Habáně. V těchto dnech je na Filipínách i výprava z České republiky v čele s Janem Hanelem ze Zoo Liberec a také zoolog Jan Kirner ze Zoo Olomouc.

V pavilonu šelem Zoo Olomouc je k vidění výstava lebek

ilustrační foto

V Olomoucké zoo je k vidění další sbírka preparátů. S první z mořského světa se návštěvníci mohou setkat hned u vstupu. Nynější je instalována ve velkých prosklených, na míru vyrobených, vitrínách v Pavilonu šelem a mořských akvárií. Slouží k výchovně vzdělávacím účelům a naplňuje tak jedno z poslání zoo. Většinová část preparátů pochází ze zvířat Zoo Olomouc, část jich zahrada zakoupila.

Návštěvníci si tak mohou povšimnout pestré škály zvířat od přežvýkavců, koček, hlodavců, psovitých, až po ryby, ptáky, plazy. Celá sbírka je velmi zajímavá pro svou rozmanitost a rozdíly mezi jednotlivými lebkami. Celkem prozatím čítá 117 exponátů.

„K nápadu mě přivedla neutěšenost interiéru pavilonu, který navíc čeká zásadní rekonstrukce střechy a části akvárií. Vitríny jsou i světelně koncipovány tak, aby výstava preparátů nerušila zde žijící zvířata. Věřím, že si v ní každý návštěvník najde pro sebe něco zajímavého či unikátního,“ uvádí ředitel Zoo Olomouc Radomír Habáň.

Laň se stala hostinou pro ussurijské tygry

Foto ZOO Olomouc

V minulém týdnu si náležitě užil hostiny tygr ussurijský. Olomoucká zoologická zahrada se snaží podávat krmení, nejen velkým kočkovitým šelmám, v co nejpřirozenější formě. U tygrů ussurijských se tak děje zhruba jednou týdně. Mimo masa z jatek se také tygrům předkládá legálně ulovená zvěřina, které samozřejmě nechybí registrační známka.

„Připravili jsme jim laň. Usmrcenou, vyvrženou a bez hlavy, která podstatně více stimuluje zvíře k přirozené konzumaci potravy podobné té, kterou by v jeho domovině představovala kořist. Při dobývání laně museli tygři uplatnit své přirozené instinkty spojené s lovem. Současně se tak naplnil význam slova enrichment, což je činnost směřující k obohacení života zvířat, která jsou chována v lidské péči,“ uvádí krmivářka zoo Dana Smičková. Tygry ussurijské chová Zoo Olomouc od roku 1976 a doposud se v ní odchovalo 7 jedinců.

Kosmani stříbřití poprvé spolu, hlásí Zoo Olomouc

Foto ZOO Olomouc

Po nějaké době, kdy v Zoo Olomouc narozená samička kosmana stříbřitého obývala ubikaci sama, se dočkala příchodu mladého samce ze Zoo Jihlava.

„Přibližně jeden týden trvalo jejich postupné seznamování. Dnes poprvé došlo k jejich skutečnému spojení a bylo vidět, že jsou spolu rádi,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Kosmany stříbřité chová olomoucká zoo od roku 2009. Celkem se jim narodilo 30 potomků.

Nejoblíbenější druh potravy představuje pro kosmany stromová pryskyřice. Aby se k ní dostali, záměrně narušují svými ostrými řezáky kůru stromů. Mají k tomu i speciálně uzpůsobené čelisti, které se zužují do špičky. Vytékající šťávy pak chodí olizovat. Rodina kosmanů se pak k těmto stromům opakovaně vrací.

Hrbáči v Zoo Olomouc jsou opět spolu

Foto ZOO Olomouc

12. dubna 2024 porodila samice hrabáče kapského své další mládě. Po téměř pěti měsících života se svou matkou, která jej 4 měsíce kojila, vzrostla jeho váha právě pouze díky mateřskému mléku z porodních 1,5 kg na 26 kg. Nastal tedy čas připojit k nim zpátky samce. Ten byl oddělen z vícero důvodů.

Mohl by mládě zalehnout, nebo odhrábnout, případně mu brát od samice mléko. Nyní je ale váha mláděte už příslibem, že ke spojení hrabáčí rodiny dojít může, navíc lze jednoznačně říci, že mládě dostatečně přijímá potravu dospělých hrabáčů, tedy že není závislé na mateřském mléku. To, že hrabáčí mléko je výborný nápoj, totiž otec mláděte až moc dobře ví a byl by schopen jej o tuto potravu připravit.

„Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020. Prozatím se podařilo odchovat 3 mláďata,“ dodává vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář.